Rozbalit celou nabídku

Velvarská brána


Velvarská brána - poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Podobně jako ostatní byla již součástí fortifikace města doby předhusitské (resp. konce 13. - začátku 15.století). Konkrétní zprávy o ní, jakož i o dalších, jsou známy až z roku 1443 v souvislosti s prodeji domů a usedlostí v jejím okolí. Za vlády Jiřího z Poděbrad byla obnovena. O tom by svědčilo její označení "nová brána" v roce 1453, ale i dokumenty další. Mimo jiné latinský nápis o dozoru dvou konšelů - Aleše Krejčího a Václava Noviky - nad stavbou věže na vnitřní zdi do náměstí, k němuž se patrně vztahuje letopočet 1461 nad třetím okénkem.

Na to, že věž byla dostavěna v 2.polovině 15.století by ukazovaly i zbytky její plastické výzdoby. Vedle připomenutých na straně do náměstí je ještě znak Čech a Moravy nad nápisem. Bohatší výzdoba se zachovala na straně ke klášteru. Hned pod římsou krovu je vytesán velký městský znak, pod nímž mezi okénky býval motiv z turnaje - dva koně (zakreslil ještě v roce 1870 A.Kirning). Ve středu nad obloukem vjezdu je umístěno 6 cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, blíže neidentifikovaný, sladovnický, postřihačský, hrnčířský a kolářský). Nad nimi uprostřed se znovu opakuje znak Slaného, vlevo je erb pánů z Věžník, vpravo je místo prázdné. Na levém rohu brány sedí torso psa, pod římsou blízko něj je hlavička muže (snad bradáč - stavitel brány), ke kraji je též zbytek chrliče s podobou beránčí hlavy. Na bráně se rovněž nachází celá řada kameniských značek.

Velvarská brána se původně skládala z vlastní brány, předbraní s cimbuřím, mostu přes suchý příkop a byla chráněna po levé straně ve směru z Velvarského předměstí ještě baštou. Tato její pozdně gotická podoba z 2.poloviny 15.století zůstala nezměněna i v následujících stoletích. V 16.století brána několikrát vyhořela a byla opravována. Pozdější opravy a úpravy ji jen udržovaly, i když poněkud setřely její plastickou výzdobu a ráz. V roce 1795 na ní byl přenesen z vyhořelé radnice zvon zvaný "na poplach", jímž se potom zvonilo také odsouzencům vedeným tudy na popraviště. Před tím se zvon nazýval "na pokoj" a svolával městskou radu. Pochází z roku 1514, jak dokládá nápis: MCCCCCXIIII LETA OD NAROZENI PANA NASSEHO GEZISSE KRISTA. Zvon má v průměru 0,51m, na výšku 0,35m a váží 96kg.

Po zboření městských hradeb v souvislosti se stavbou litoměřické silnice bylo v letech 1823 - 1824 zbořeno její předbraní a usilovalo se i o zboření vlastní brány. Při opravě roku 1868 byl dán na makovici věže nový měděný kohout - symbol bdělosti a ostražitosti, který byl kopií původního z roku 1612. Poslední opravy brány proběhly na přelomu let 1993 - 1994.

Věž Velvarské brány je vysoká celkem 38m, přičemž její výška pod střechu činí 17,65m. Průjezd je dlouhý 8m, široký a vysoký 4,70m. Rozpětí oblouku při krajích měří 2,80m.

V prostorách Velvarské brány, která byla na podzim roku 1967 předána Vlastivědnému muzeu v Slaném, je umístěna speciální expozice fortifikace města.

Místnost v prvním patře zachycuje vývoj osídlení Slaného od pravěku do vzniku města (raný středověk, snad 13.století) a podává celkový pohled na fortifikaci města a její funkce. Slouží tomu doklady pravěké a středověké keramiky, kachlů s husitskými a rytířskými motivy ze Slánska a jeho okolí, husitských střel, kamenných koulí používaných jako střelivo apod. Hmotné doklady jsou doprovázeny fotografiemi z opevnění Slaného (dokumentována např. úloha kostela jako objektu opevnění města), jednotlivých dokumentů písemných (např. privilegium Jana Lucemburského z r.1336) a záběry plastické výzdoby Pražské brány (socha Jiřího z Poděbrad, znak Slaného). K orientaci slouží mapa opevnění.

Detailnímu pohledu na jednotlivé brány a bašty je věnováno druhé patro. Zde modely Pražské a Velvarské brány a Červené bašty doprovázejí fotosnímky archivních dokumentů a kreseb původních objektů. Některé jsou zde představeny v rekonstruované kresbě (např. fortna). O charakteru opevnění je možno si učinit představu z překresby Willenbergova pohledu na Slaný kolem roku 1602, jehož panorama je doprovázeno modelem opevnění.

Z Velvarské brány se naskýtá málo známý pohled na město, Slánskou horu a některé zbytky opevnění města ležící severovýchodně od ní, kde upoutá zvláště Černá bašta.

Pohled od náměstí Pohled od Velvar Schody ke vstupním dveřím do brány Informační tabulka  Prostor u vstupních dveří Pohled z 1.patra směrem k náměstí Stálá expozice muzea v I.patře věže Výstup do II. patra věže Jižní pohled z věže na náměstí ve Slaném Východní pohled na Slánskou horu Pohled severním směrem na kláštěr Pohled severním směrem na kláštěr Prostor pod kopulí věže Pohled do samotné kopule věže Dřevěné schodiště Model Velvarské brány je součástí výstavy Model Červené bašty je součástí výstavy Willenbergova kresba opevnění Slaného I model Pražské brány je součástí výstavy Pohled průchodem pod Velvarskou branou

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.