Rozbalit celou nabídku

Od Jagellonců do Bílé hory


Po smrti krále Jiřího podpořilo město Vladislava Jagellonského (1471-1516), který mu vzápětí dal výsadu pečetit červeným voskem (1471 ). V r. 1497 následovalo udělení druhého výročního trhu na den sv. Filipa a Jakuba (1. květen). S pocitem ohrožení vydobytých svobod přistoupila v srpnu 1482 města Slaný, Louny a Žatec k obnově někdejšího spojenectví, jako uznávaná bašta utrakvismu hostil Slaný v říjnu 1482 sjezd strany podobojí. V reakci na panstvem vynucené Vladislavské zemské zřízení (1500) se Slaný včlenil do svazu českých královských měst a poté městské branné jednoty (1502), hodlající svá práva do krajnosti hájit. Soudní spory Slaného s okolními vrchnostmi, mezi jiným s Bořity z Martinic, dokreslují pozadí těchto událostí. Až svatováclavská smlouva z října 1517 vnesla mezi města a šlechtu částečné zklidnění. Přitom ani v těchto pohnutých časech nezapomínalo město Slaný na svou reprezentaci. Velkoryse pojatým a malbami vyzdobeným kněžištěm s přilehlou sakristií byla kolem r. 1500 a začátkem 16. století završena pozdně gotická přestavba sv. Gotharda, vybaveného i novými zvony (největší Gothard z r. 1494). Z této doby nejspíše pochází svorník s hlavou Krista v sítbvé klenbě kněžiště, z r. 1511 je cínová křtitelnice.

Hospodářský rozvoj města pokračoval i v prvním období habsburské vlády. Po zisku menších statků v okolí (pole v Lidicích, mlýn u Všehluch a Malé Kvíci) byly r. 1543 venkovské majetky Slaného rozšířeny na krátkou dobu o městečko Vraný s kostelním podacím (právo navrhovat plebána a vystupovat jako patron kostela), zakoupenými od Jana Zajíce z Házmburka. Podle výše berního rozvržení z r. 1543, v němž přiznal 16 210 kop gr. čes., se Slaný zařadil mezi středně velká královská města (pro srovnání: Staré Město pražské 135 959, Louny 50 000, Most 19 015, Kolín 15 292, Mělník 10 481, Beroun 9 224).

Z koupě Vraného se obec dlouho netěšila. Když Ferdinand I. (1526-1564) zlomil v r. 1547 odboj českých stavů, postihly tresty především města. I zástupci Slaného byli odsouzeni k pokutě, k vydání privilegií, důchodů a statků a k placení daně z lihových nápojů. Městské svobody těžce zasáhlo ustavení královských rychtářů a zřízení apelačního soudu. I když na podzim téhož roku král Slanému "odpustil" a zčásti mu konfiskované statky a důchody vrátil, přišla slánská obec o Vraný, několik vesnic a řadu jednotlivých poddaných a platů. Jen díky úporné snaze městské rady se v lednu 1562 navrátila podstatná část zabavených statků za odstupné 300 kop čes. gr. (mapa č. 21 ). Přes zatlačování městského stavu do politického ústraní dokázal Slaný i za nepříznivých okolností pokračovat v hospodářském vzestupu. Městský majetek se zvětšoval o nové položky (1584 Velká Kvíc, před r. 1600 několik usedlostí v Trpoměchách, 1609 Malá Kvíc, domy a dvory před hradbami i uvnitř hradeb). Časté pobyty slánské reprezentace v Praze vedly k zakoupení domu "U tří kalichů" v dnešní Kaprově ulici na Starém Městě pražském (1615).

V 16. století se Slaný dotvořil v institucionálně vyspělé město s členitou sítí občanské vybavenosti a dobře organizovanou správou. Ani požáry města a předměstí z let 1551, 1565 nebo 1599 (zničeno 68 domů), ani morové epidemie (1520, 1606/1607) nezabránily pokračující kamenné výstavbě, která opouštěla pozdně gotické prvky a dávala městu renesanční nádech. Stavebně historický průzkum i Willenbergova kresba ukazují, že nejnáročnější stavby se soustředily kolem náměstí (vydlážděné a bez podloubí).

V dvoupatrovou budovu s věží a malovaným orlojem se změnila radnice, před níž stávaly odznaky spravedlnosti. Z dochovaných obytných staveb sem patří barokně upravený Ungelt (čp. 4) a Nedvědovský dům s renesančním arkýřem (čp. 9), ve Vinařického ulici Modletický dům (čp. 14) s trojbokým arkýřem a zdobeným portálem (1578), v ulici V. Štecha Maňasovský dům (čp. 34) s dodnes zachovanými figurálními plastikami. Před radnicí se prostírala kaluž, sloužící jako protipožární nádrž; v r. 1572 byla u ní vystavěna solnice. Střed náměstí zaujala kašna, dvě soukromé studny sloužily na severozápadní straně náměstí. Jiný obecní zdroj vody stával na Kozím rynku (dnes Komenského nám.); byl zásobován přes vodárenskou věž zřízenou r. 1565 v blízkostí tehdy zvelebené fortny. Život náměstí zpestřovaly týdenní a dva výroční trhy. Na slánských předměstích a v jejich sousedství pracovalo několik mlýnů, zčásti držených okolními šlechtickými rody (Bořitové z Martinic, Pětipeští z Chyš).

Dojem z města, sevřeného hradebním pásem a dobře opevněného zvláště v citlivém úseku u Pražské brány a sv. Gotharda, byl výmluvný zvláště ze Slánské hory. Před městskými branami se rozkládalo mohutnící Pražské, Velvarské, Lounské a Všehlušické či Záfortenské předměstí. I předměstí byla zčásti hrazená a koncem 16. století vybavená prý sedmi brankami. Tady se většinou nacházely dvory měšYanů i předměstských sousedů, stávaly tu stodoly, hrnčírny, kovárny, kolárny, sladovny a jiné "hlučné" či požárům méně odolné provozy. Vlastní město se členilo v čtyři čtvrti, vymezené spojnicí od Pražské k Lounské bráně a křížem od Velvarské brány k fortně. Menší sourodostí se vyznačovala předměstí. Mezi Velvarským a Pražským předměstím leželo tak zvané Podhůří, mezi Pražským a Záfortenským poloha Ouvalka, mezi Záfortenským a Lounským Lehňov a východní svah pozdějších Hájů se nazýval Horka. Na některých předměstích si bohatí měšťané stavěli honosná sídla (jako Stanovský dvůr za Pražskou bránou, přestavěný Václavem Hanžburským ve věžovité obydlí, 1617), popř. tu vznikaly větší dvory jako např. dvůr na Pražském předměstí zvaný od sklonku 16. století Drnovský. Panoráma města obohatil protestantský kostel Nejsvětější Trojice v poloze na Golgotě (Kulkat), vystavěný v letech 1581-1602. Tady stávalo popraviště, které se poté přesunulo na Háje. O málo dříve vznikl na Golgotě nový hřbitov (nejstarší dva náhrobky z r. 1584), nahradivší starší hřbitovy u sv. Vavřince a stěsnaný, po staletí užívaný hřbitov mezi kostelem sv. Gotharda a hradební zdí. Stavbu svatotrojického hřbitovního kostela zahájil kameník Wolf a po jeho smrti (1598) v ní pokračoval vlašský stavitel Jakub Maceta (jeho dům v Soukenické ulici čp. 63 zbořen

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.