Rozbalit celou nabídku

O babě Kuklici


Severozápadně od Slaného, při Bakovském potoku rozkládá se ves Neprobylice. Na návrší nad potokem stojí dvůr, nazývaný Hrádek, dávná tvrz pánů z Neprobylic.

Před dávnými léty na té tvrzi žil jeden rytíř. Byl to velmi hodný člověk. Oženil se a toužil jen po tom, aby měl nějakého potomka, kterému by svou tvrz v Neprobylicích a dvůr v Bysni odkázal. Léta však plynula a vytoužený dědic nepřicházel....

Najednou bylo vyhlášeno tažení proti Turkům. Po celých Čechách sbírali vojsko a tak došlo i na rytíře z Neprobylic. Nerad se loučil s manželkou a domovem, ale musil. Oblékl zbroj a s těžkým srdcem vyjel do světa. Za krátký čas po odchodu rytíře se narodilo rytířce pět klučíků, hezkých jako obrázek.

Matka s tím však nebyla vůbec spokojena. Přála si holčičku a ted' místo ní má mít pět kluků. Byla z toho velmi mrzutá a začala přemýšlet. "Pět dětí najednou, jakpak je budu vychovávat?" "A copak bychom jim dali? Kdyby tak byl jeden, pro toho máme dvůr a tvrz, ale co ostatní? Budou muset jít jinam do služby. To je zlé."

A hned se rozhodla. "Nikdo neví, že máme pět kluků, ani muž. Bude nejlépe, když se jich hned zbavím, než se to roznese po okolí. Žádné děti nemáme, je to pohodlnější."

Marně chlapečkové natahovali po ní ručičky a marně plakali. Zakryla si uši a poslala služebnou pro babu Kuklici.

Kuklice byla stará, zlá čarodějka, která kde mohla, každému udělala něco zlého. O svatojakubské noci lítala na koštěti.. Bydlila u lesa ve staré chýši a jejímu obydlí se každý raději z dálky vyhnul.

Kuklice přišla hned. "Dobře, že jdeš Kuklice," vítala jí rytířka. "Podívej, co mne potkalo. Mám hned pět kluků najednou. Jakpak bych je všechny najednou vychovávala. Kdyby to byl jen jeden, pro toho bychom měli dost, ale co ti ostatní, museli by jít někam sloužit. To je hrozné, copak jim dáme?"

Kuklice se usmívala, když viděla tak hezounké hoši'ky. "Ale víte co, paní, dáme jim hned nebe. Tam se budou mít nejlépe. Stanou se z nich andělé a kdyby vyrostli, byli by z nich možná čerti. Zítra večer si přijdu pro ně a odnesu je v nůši. Odnesu je do rybníka U lipek. Až vyjde měsíc a ve vodě se budou zrcadlit hvězdy, do každé z nich jednoho položím."

Matka s tím souhlasila. "Ano, tak to bude nejlepší." Oblékla je všechny do bílých košilek, políbila je na rozloučenou a s Kuklicí je nandaly do nůše.

Kuklice nůši ovázala plachetkou, do které obyčejně sbírala houby a koření. Dala si nůši na záda a opatrně vyšla z tvrze. V ruce měla hůl, o kterou se opírala. Šlo se jí ale špatně, nůše byla čím dál tím těžší a bába co chvíli posedávala na mezi.

Hošíci chvilku poplakávali, potom v nůši usnuli. Bába byla ráda a těšila se, jak bude jednoho po druhém v rybníce topit. '

Už byla od hráze jen čtvrt hodiny, když tu najednou z úvozu proti ní vyjelo několik jezdců. To rytíř z Neprobylic se vracel se svou družinou domů. Z války s Turky sešlo. Ve Vídni jim nabídli několik pytlů zlatáků a Turci přijali. Bylo po válce.

Jezdci měli radost, že se tak brzo vracejí domů a toužebně se rozhlíželi krajinou. A tu jde proti nim bába Kuklice. Honem se chtěla skrýt za strom, ale nepovedlo se jí to. Rytíř z Neprobylic ji spatřil a poznal.

"Kampak, Kuklice, tak večer?" ptal se jí. "Copak to neseš těžkého v té nůši, že se tak ohýbáš?"
"Nesu pejsky utopit," řekla Kuklice.
"Kolik?", ptal se se zájmem pán.
"Pět"
"Cože, pět štěňat neseš utopit?" divil se rytíř. "Ukaž, jaká jsou, vyberu si na památku dnešního dne jednoho pejska," vlídně jí povídá rytíř.

Kuklice ale nejevila ochotu sundat nůši ze zad. Pejskové jsou prý ještě slepí a opravdu nestojí za nic. V tu chvíli se ale z nůše ozval dětský pláč.

Všichni se zarazili a udiveně naslouchali. Pán rozkázal čeledínovi, aby bábě sundal nůši ze zad a podíval se, co tam vlastně má. Jaké bylo jejich překvapení, když v nůši objevili pět roztomilých kluků.

"Proč Ižeš, a kde jsi ty děti sebrala," rozkřikl se rozzlobený rytiř na Kuklici.

Ta se celá třásla strachy, nakonec prozradila, že jsou to jeho vlastní děti, a že jí paní rytířka poručila, aby je hned utopila v rybníce, než se to někdo doví.

Ohromený rytíř stál chvíli mlčky, pak rozkázal čeledínovi, aby vzal nůši s dětmi a odnesl ji hned do dvora v Bysni. Tam, aby se o klučíky postarali, než on přijede.Ostatním pak přikázal, aby o celé příhodě nikde nemluvili. Kuklici nařídil zavřít do sklepa.

Na neprobylické tvrzi se ulekli nenadálého příchodu pánova. Nejvíce rytířka. Manžel jí ani nepoděkoval za pozdrav a přivítání. Nepromluvil na ni ani slůvko, jakoby na tvrzi nebyla.

Poručil vystrojit veliké hody na oslavu míru a pokoje a na ně sezval všechny své známé z celého okolí.

Sešli se rytíři a zemané a vesele hodovali. Jenom hostitel byl vážný a smutný. Když poobědvali, zeptal se najednou rytíř svých hostů, co by podle jejich soudu zasloužila matka, která by dala utopit své hezké, zdravé děti.

Všichni se divili, jakými podivnými myšlenkami se to jejich hostitel obírá. Copak by vůbec na světě mohla být taková krkavčí matka?

"Takovou matku," povídá vladyka z Hřešic, "by měli uvrhnout do tmavého vězení a nechat ji tam zemřít hladem, když je bez citu k vlastním dětem." Všichni s ním souhlasili.

Tu jim teprve rytíř pověděl, co se přihodilo na jeho tvrzi a jak jen náhodou zabránil neštěstí. Že to byla jeho vlastní žena, která rozkázala Kuklici, aby jejích pět synků, krásných, zdravých hošíků utopila jako psy. On však je zachránil, miluje své děti a hrdě ponese jméno Pětipeský.

Rytířka, jak to slyšela, zbledla a omdlela. Museli ji odnést. Marně potom za ni všichni prosili, aby jí to rytiř odpustil a netrestal ji krutě. Zacpal si uši a nařídil, aby ji uvrhli do hlubokého vězení.

Kuklici rozkázal namočit nejprve v rybníce a potom upálit na hranici, aby se pekla pomalu.

Sám opustil neprobylickou tvrz navždy. Usadil se v Bysni a tam vychovával svých pět synů. Všichni se pak psali Pětipesští.

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.