Rozbalit celou nabídku

O důlních skřítcích


Zpívá se: "Kladno, to černé Kladno..."

Ale Kladno nebylo vždy černé. Skoro do poloviny minulého století to bylo tiché, klidné městečko, obklopené lesy. Teprve když bylo objeveno kamenné uhlí, nastal prudký rozvoj města. Výborné výhřevné uhlí způsobilo, že v krátké době deseti let vyrostly v blízkosti dolů vysoké pece, postupně byly vybudovány železárny a nakonec i velké ocelárny.

O tom, jak bylo objeveno uhlí, vypravují se různé pověsti. Jednou z nich je tato:

Jakási stará žena se vypravila s nůší na dříví do Borek. Klestí v Borkách však už bylo vysbírané, na zemi nezbyl ani klacíček. Stařena začala tedy ulamovat suché větve ze stromů. Nebyla to zrovna příjemná práce, dost s tím zápolila. Najednou si povšimla, že nedaleko ní stojí jakýsi malý mužíček a bedlivě pozoruje její počínání. "Copak ten tady dělá ?" pomyslila si. Usmála se na něho, ale sbalila svůj ranec a šla domů.

Druhý den se znovu vypravila na dříví a opět ji pozoroval podivný mužík, aniž by promluvil slova.

Třetí den stařenka přišla ke zvláštnímu místu, jehož si dříve vůbec nevšimla. Rostlo tam bujně krásné kapradí a tvořilo zvláštní kruh, jako by ho tam někdo úmyslně vysázel. Ve středu kruhu vyrostla mohutná masivní houba s velkým, prohnutým kloboukem. "To je zvláštní houba," divila se stařenka a zvědavě vkročila do kruhu. Tu se však objevil podivný mužík a promluvil na ni: "Té houby se nedotýkej, to je moje odpočívadlo!" A sedl si pohodlně na prohnutý klobouk. Potom pokračoval: "Už tě pozoruji po tři dny a divím se, kolik námahy ti dá sehnat několik větví. Vždyť takové dříví rychle hoří, mnoho tepla ti nedá."
"Ano, to máš pravdu, moc se při tom neohřejem, jen tak tak, že uvaříme jídlo."
"Jsem králem tohoto podsvětí a mohu ti pomoci. Právě tady pod zemí jsou vzácné zdroje tepla, které mohou být lidem velmi prospěšné. Zapamatuj si toto místo a pověz o něm ostatním!" Než se stařenka vzpamatovala, zmizel mužík i s houbou v zemi. Jenom kruh kapradí zůstal....

Žena přišla domů a vyprávěla příhodu svému muži. "Jak vypadal ten mužík?" vyzvídal manžel. "Musil být velmi starý, měl dlouhé bílé vousy, bílé vlasy a na nich červenou špičatou čepici." "To byl jistě permon, důlní skřítek.! Pojdme honem, než zapomeneš, na kterém místě jsi ho viděla. Vezmu si jen motyku a rýč."

Chvátali zpět s obavou, zda najdou ono místo. Ale kruh kapradí nezmizel. Byl tam dosud. Začali kopat a brzy narazili na bohatou vrstvu uhlí. Na tom místě pak vznikl důl Ronna.....

Jak se rozvětvovaly důlní chodby, přibývalo hloubky, fantazie horníků oživila si to nebezpečné podzemní království dobrými permoníky. Pohybují se volně v chodbách, mlčky s jasnou svítilnou v ruce a objevují se vždy, kdy hrozí nějaké nebezpečí.

Kladno se stalo lidským mraveništěm, kde tisíce pilných pracovníků nachází svou obživu. Jejich pozdravem je heslo Zdař Bůh" a symbolem zkřížená kladívka.

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.