Rozbalit celou nabídku

Přelícký zvon


Pod Slánskou horou žil kdysi starý poustevník Petr. Ten byl široko daleko znám tím, že dovedl lít zvony. O jeho zvonařském umění se dozvěděl také smečenský pán. Dal si poustevníka zavolat na zámek.

"Ty prý dovedeš dobře lít zvony?"

"Ano, dovedu, ale musím mít k tomu materiál," povídá Petr.

"Potřebuji cín a měd', abych mohl ulít zvon, který by pěkně zněl."

"Hm, cín a měd'," uvažoval pan hrabě. "Něco cínu a mědi máme z řisutského hradu, a další získáme z rakví, uložených v naší hrobce."

"Z rakví uložených v hrobce?" zděsil se poustevník. "To, vznešený pane, nedělejte, to by zvon nepřinášel štěstí " , domlouval zvonař hraběti.

"Ale co, to jsou zbytečné řeči, mrtví cín nepotřebují," řekl pán a rozkázal, aby sluhové otevřeli zámeckou hrobku a vynesli cínové rakve. Poručil kosti svých předků sesypat do jedné dřevěné rakve a cínové rakve odevzdal Petrovi.

Tak se Petr dal do práce. Vykopal velikou jámu a v ní tavil cín s mědí. Tu byl překvapen návštěvou paní hraběnky se synkem. Chtěla svému chlapci ukázat, jak se lijí zvony. Petr ochotně vysvětloval postup své práce, ale prosil, aby se nepřibližovali k jámě, že rozpuštěné kovy právě vřou. Odstoupili tedy stranou a mistr zvonař jim ukazoval druhou jámu, kterou pevně vyzdil a na dno dal, železnou desku. Potom vytvořil vnitřek zvonu - říká se tomu jádro. Povrch jádra se pokryje jemným popelem rozředěným pivem. Když povlak vyschne, položí se na to silná vrstva hlíny, která má už tloušt'ku a podobu zvonu.

Té vrstvě se říká model. Ten se musí pečlivě potírat pivem, svařeným s práškem pálené hlíny a telecími chlupy. Když nátěr vyschne, opatrně se naň klade silná vrstva hlíny, které se říká plášť. Ten se obloží žhavým uhlím a když dokonale ztvrdne a vyschne, zdvihne se do výšky. Model se odstraní a plášť se znovu spustí dolů. Mezi jádrem a pláštěm vznikne dutina, do níž se potom nalije zvonovina.

Hraběnka, zaujata Petrovým výkladem, pustila chlapcovu ruku a ten, pln zvědavosti, zapomněl na varování zvonařovo, a než se nadáli, rozběhl se k jámě, v níž se tavila zvonovina. Nahnul se nad jámu, a omámen stoupajícími výpary, spadl do ní.

Vytáhli ho, ale mrtvého.... Zoufalství rodičů bylo veliké.... Petr pak zvon dokončil a byl umístěn v dřevěné zvonici v Přelíci. Ale zazněl jen jednou. Smečenský hrabě nesnesl jeho hlas. Připomínal mu bolestnou ztrátu synka. Zakázal, aby naň zvonili, a tak zůstal němý.

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.