Kostel sv. Trojice kláštera
Na druhém místě dlužno uvésti z chrámů Slanských kostel sv.
Trojice, při dnešním klášteře Františkánském. Vznikl při
zakládání nového hřbitova na bývalém popravním místě Kulkat (
Golgata ), od lidu nazývaném. Se stavbou tohoto chrámu
započato roku 1581. Mnohé nesnáze, hlavně peněžní, zavinily,
že teprve roku 1602. chrám byl dokonán. Roku 1622. ovšem byl
odevzdán katolické správě; vlastních kněží neměl. Roku 1655.
založil při něm hrabě Bernard Ignác z Martinic klášter
Františkánský, při kteréž příležitosti doznal chrám velkých
změn, po nichž jediný presbytéř zachoval původní svou
gothickou podobu. Ostatek přetvořen ve vkusu konce XVII.
věku. Na sloupích, jichž hlavice plny andělů a
naturalistických doplňků ovocných a vůbec plodinových, vznáší
se mocná kupole s lucernou. Prostředek velké prostory pod
kupolí vyplňuje jednoduchá loreta, jejíž výzdobu tvoří
nepříliš dovedně v šedém tonu provedené malby, jichž
originálem byly skulptury na Loretánské kapli v Praze.
Zajímavy jsou tu tři oltáře, každý jiného slohu. Renaissanční
- s obrazem Krista na kříži - dle podání z bývalé kaple
Martinské u sv. Víta v Praze pocházející, velmi přesně a
slohově provedený, jehož doplňkem asi na původním místě byly
obrazy dnes na blízkých zdech pověšené. Jeden z nich
znázorňuje smrť Bořity z Martinic, druhý pekelné strasti
hříšníků. Dle nápisu byl oltář ten nadán roku 1600. k žádosti
zmíněného Bořity zvláštním papežským privilegiem.
Vzácnou ukázkou barokového slohu jest oltář sv. Kříže v levé
části chrámu z polovice XVIII. věku, dílo prý mnicha Tadeáše,
od něhož v klášteře mimo to nalézá se mnoho jiných výtvorů
řezbářských.
Třetí oltář pozornosť zasluhující je v slohu gothickém
postavený roku 1867. v pravé části chrámu ku poctě sv.
Barbory, jejíž sochu zároveň s podobami ss. Cyrilla a
Methoděje vytvořil Seidan. Krásné jest sousoší P.Marie s
umírajícím Kristem, jehož výraz jest mistrný. Znamenitou
památkou vysoké ceny umělecké je drobné sousoší Krista na
kříži a Panny Marie, Máří Magdaleny a sv. Jana nad ním,
provedené z bílého mramoru a nalézající se v sakristii.
Krucifix před vchodem do chrámu je též pozoruhodný.
Z kovových předmětů účasť znalců vzbudí barokní atnipendium,
tepané z měděného plechu a v ohni postříbřené, jež zdobí
oltář v Loretě; mimo to tři postříbřené lampy visuté
prolamované práce. Jeden z obrazů (sv. Františka ) na
postranním oltáři přičítají Škrétovi.
V rozsáhlé budově klášterní, jejíž chodby lemují v lunetách
bezcenné obrazy ze života sv. Františka, stojí za návštěvu
velký refektář, vyložený táflováním roku 1757. pořízeným, s
intarsiemi pozdního slohu renaissančního. Obraz zakladatele
plechovými příčkami opatřený změní se divákovi, odstoupí-li
na pravo, v podobiznu jeho choti a na levé straně v obraz
jejich dcery. Knihovna klášterní obsahuje většinou spisy
latinské. Oprava kostela, jež v posledních letech se postupně
provádí, děje se s rozumným přihlédáním k původnímu slohu
předmětů. Na blízkých, velmi pěkně uspořádaných hřbitovech
jsou četné vkusné pomníky, z nichž přední zdobou je mistrem
Šimkem zhotovený relief z kararského mramoru.
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.



