Rozbalit celou nabídku

Poloha města


Slaný rozkládá se v dolině, již protéká neveliký Červený potok a kterou ovládá 326 m vysoká Slanská hora. Rozhled z čedičové této vyvřeliny při vší jednotvárnosti nejbližší krajiny není prost zajímavosti. Divák postihuje na severu za homolemi Středohoří i Rudohorské chlumy hraničné a za kapličkou, která jako drahokam svítí s temene Řípu, i pouhé oko nalezne za jasných dnů vrcholky Bezdězů a Ještěda. K východu prozrazuje se bělostí věže své Mělník a na jihu za blízkým hřbetem Vinařické hory ukazují ve dne chomáče dýmu, v noci rudá zář, že tu Kladenské huti a uhelny neumdlévají.

Lesy Libušínské, Smečenské a Pozdeňské tvoří na jihozápadě půvabný rámec tohoto obrazu, v němž vyhlédají ze zahrad drobné vísky a veselá městečka svými poetickými vížkami i prosaickými dymníky průmyslových závodů.

Malebným pak středem tohoto panoramatu je příznivě položený Slaný, do jehož ulic díváme se tu s ptačího zoru. V ucho pozorovatele deroucí se hlomoz továrních závodů svědčí o živosti města, vzhled jeho budov o pokročilosti obyvatelů a úrodné pozemky, jichž ani píď nezahálí, podávají svědectví o zámožnosti krajiny.

Pohled na Město Slaný Slaný je sídlo prastaré. Prvním zdejším bydlištěm lidu, jehož jméno a původ pokoušejí se teprve archaelogové určovati, byla Slánská hora, jejíž temeno, chráněné na dvou stranách ostrým srázem, po opevnění hradbou k jihovýchodu poskytovalo dobrý útulek v dávných dobách, jež ztrácejí se v mlžinách mythů a nejasných předpokládání.

Ve světě starožitníků má jméno Slánské hory pěkný zvuk. Cenné předměty, o nichž už výše psáno, výzkumy zde konanými získané, chová museum království Českého i místní museum v Slaném.

Město na úpatí hory povstalo ovšem v dobách vlídnějších. Někteří historikové soudí, že Římané pro jantar a jiné chodili asi touto krajinou k Baltickému moři, a skutečně časté nálezy mincí, zbraní i předmětů určitě římského původu podpírají tuto domněnku.

Kdy však vzniklo nynější město neb osada vůbec, z níž během času Slaný se vyvinul, to zůstane asi navždy tajemstvím. Hájek z Libočan ovšem vypravuje v pověstné své kronice, kterak prý roku 750. knížeti Nezamyslovi služebník jeho Holot přinesl zprávu o slané vodě, kterou na potulkách svých po lesích nalezl, a kterak kníže po prozkoumání pramene dal z vody té sůl vařiti a kázal při zdroji tom město založiti, jemuž dáno jméno Slaný.

Pověsť ta patří však ku stům jiných "pověstí", jež hovorný Hájek dle potřeby v hlavě si sám sestrojoval, chytaje se nejmenší příležitosti. Při Slaném posloužil mu pramen, kterému od nepaměti se říká "slaná voda", jež pod horou mocným proudem jako křišťál jasný vytéká.

Po obsahu solném není ovšem tu ani památky, toliko lid si vypravuje, že jeho předkové tvrdívali, že za svého mládí nosili odtud domů vodu tak slanou, že se při vaření ani soliti nemusila. Rukopisné a jiné prameny z dob těchto předků i z časů jejich předchůdců vyprávějí zase, že tehdy starší pamětníci podobně o vodě té hovořívali, a tak při bedlivějším zkoumání ztrácí se celá věc jako vzdušný obraz, kterému schází naprosto základ skutečnosti.

Geologie, která mythům nedovede činiti ústupky, popírá, že by tu bylo možno pozoruhodnější ložisko soli, a tak zůstává jméno řečeného zdroje nevysvětleno, nechce-li se spokojiti pozorovatel výkladem, že mívala voda kdysi pouze snad jakousi pachuť po látkách v čedičových slujích v nevelkém množství skrytých.

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.