Rozbalit celou nabídku

10. Kulturně historické putování Slánskem

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
10. Kulturně historické putování Slánskem (pdf) (1.1MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Třebíz – Klobuky – Čeradice – Páleček – Stradonice – Lisovice – Vyšínek – Páleč – Peruc

TŘEBÍZ
Počátky historie vsi a zdejší tvrze nejsou písemně doloženy. Národopisné muzeum Slánska v Třebízi je věnováno lidové kultuře zdejší oblasti. Je ukázkou vývoje lidového stavitelství a bydlení, zemědělského hospodaření a venkovského života vůbec. Nejvýznamnější je čp. 1, Cífkův statek, rychtářské sídlo s právem šenku, se špýcharem, sklípkem, konírnou a dalšími hospodářskými budovami. Dům čp. 4 s interiérem vesnického krámku, chaloupky čp. 62 a 64, původně výměnky statků a čp. 10 a 11 někdejší příbytky podruhů, s vybavením odpovídajícím přibližně přelomu 19. a 20. stol. Čp. 10 má v zahradě hrázděnou lepenicovou stodolu, dokládající stavební styl konce 17. a 18. stol.
Barokní kaple sv. Martina na návsi pochází z poloviny 18. stol.
Rodný domek kněze a spisovatele Václava Beneše Třebízského (čp. 19) je stálou expozicí vypovídající o jeho životě a díle.
Nade vsí jsou pískovcové skály s vyhloubenými sklepy a s reliéfem Piety neznámého lidového umělce. Na skále stojí pomník V. Beneše Třebízského, odhalený 14. srpna 1892. Autor František Hergessel a František Procházka. Z Třebíze se vydáme po silnici č. 237 do Klobuk.

KLOBUKY
Ves je písemně poprvé doložena k roku 1226. Na počátku 14. století zdejší vladykové postavili pod návrším tvrz s kostelem. První zmínka o kostele s farní školou je z roku 1352. V jeho místě byl roku 1729 od základů nově vystavěn dnešní kostel sv. Vavřince s dominantní věží a okolním hřbitovem. Pamětní desky na kostele a faře připomínají zdejší působení kněze a spisovatele Jindřicha Šimona Baara v letech 1899 – 1909. Na hřbitově najdeme hroby významných rodin Zapů a Malypetrů. Výklenková kaple v obci je z 19. století. Panský pivovar tu byl již na přelomu 16. a 17. století. V roce 1705 zrušila kapitula všechny pivovary na panství a modernizovaný klobucký zůstal jako jediný. V roce 1904 ho koupili Schwarzenberkové a za dva roky poté byl rozšířen o novou sladovnu, kde se vyráběl slad až do roku 1938. Pivo se zde přestalo vařit v roce 1921. Letitá lípa na jeho nádvoří se stala vzpomínkovým námětem díla Svatopluka Čecha, který v našem kraji prožil své dětství a studentská léta. Jeho otec byl ředitelem vranského panství. Cukrovar, založený roku 1871 a dostavěný 1872, byl jediným spolkovým – rolnickým cukrovarem v našem kraji. Klobucká sokolovna byla otevřena velkou sokolskou slavností a sletem župy Sladkovského 15.7.1923. V týž den byla také odhalena pamětní deska na rodném domě Jana Malypetra (1815-1890), učitele tělocviku a spoluzakladatele české tělovýchovy. V témže domě se narodil také Karel Malypetr (1815 – 1880) – právník, archeolog, národovec a první cvičitel pražského Sokola – a Jan Malypetr (1873 – 1947) – ministr a předseda poslanecké sněmovny. Nová pamětní deska byla na domě Malypetrů odhalena v srpnu 2003. Nad obcí, vpravo v poli u silnice do Telec, stojí památný menhir zvaný Kamenný muž.
Přes Čeradice dojdeme do Pálečku.

PÁLEČEK
Za pozornost stojí kamenná zvonice s původně třemi zvony (nyní již pouze dva), z nichž ten větší je dílem Brikcího z Cimperka a pozdně barokní kostnice, která byla vystavěna současně s kostelem Navštívení P. Marie v letech 1776 -1778. V interiéru kostnice jsou zachovány nástěnné malby s příběhy ze Starého a Nového zákona. Tato malířská výzdoba a barokní kostnice je v našem regionu ojedinělá.

STRADONICE
První zmínka již v roce 1318. Při stavbě silnice ze Slaného do Budyně zde byly nalezeny zlomky bronzových náramků a „Na Okrouhlíku“ množství popelnic pohanského pohřebiště. K památkám lidové architektury patří mlýn čp. 22 se zděnou patrovou mlýnicí z 2. poloviny 18. století a přízemními hospodářskými staveními.Barokní sousoší sv, Jana a Pavla z roku 1782. Na konci obce ve směru na Páleč jsou kamenná Boží muka, vysoká 230 cm. Pokračujeme přes Lisovice do Vyšínku.

VYŠÍNEK
Ves se poprvé připomíná roku 1263 jako majetek nejvyššího sudího Čeče, který ves spolu s Drchkovem prodal nebo daroval pražské kapitule Všech svatých při hradě pražském. Zajímavým objektem je barokní hospodářské stavení čp. 5, v portálu má znak Kinských. Křížek na návsi je z roku 1855.

Panský dvůr ve Vyšínku
Hospodářský dvůr byl v minulosti součástí zlonického panství. Byl jedním z 23 panských dvorů, které náležely k tomuto panství v roce 1845 a které tvoří i dnes výrazné stavební dominanty mnoha obcí v okolí Zlonic. Patrová barokní sýpka byla spolu se sousední budovou stájí a se stodolou roku 2003 prohlášena kulturní památkou. Sýpka je nejstarší stavbou z tohoto souboru, vstupní portál se znakem hraběte Filipa Josefa Kinského má letopočet 1739. Zachoval se původní čtyřpodlažní dřevěný interiér, který je ukázkou mistrovské tesařské práce našich předků. Od roku 2001 zde působí občanské sdružení Aranka – Dvůr Vyšínek, které se zabývá výchovně vzdělávacími a sportovními programy pro děti a mládež. Je zde westernový jezdecký oddíl.

PÁLEČ
Ves je poprvé doložena v roce 1318. Na pravém břehu potoka na návrší nad obcí postavili zdejší vladykové tvrz s válcovou věží. Tvrz zanikla v průběhu třicetileté války. Zajímavá památka je obnovený starobylý barokní kříž z roku 1712 na návsi. Gotický jednolodní kostel Narození Panny Marie se připomíná již v letech 1333 – 38. Na jižní straně je na portálu znak biskupa Jana IV. z Dražic. U kostela na hřbitově je barokní márnice (kostnice). Přes Vraný dojdeme do Peruce. Vlevo při silnici do Peruce stojí v poli Památník tří císařů, který připomíná setkání rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Bedřicha Viléma III., kteří zde přihlíželi defilé vojsk po vítězné bitvě nad Napoleonem u Chlumce v roce 1813. Vojenský pomník zde byl postaven v roce 1913 na památku 100. výročí této bitvy.

PERUC
První zmínka o vsi je z roku 1170. Někdy ve 12. nebo 13. století zde byl postaven hrad. Ten stával na silném pramenu, jenž vytéká do Boženiny studánky, poprvé jmenované již v roce 1401. V místech hradu vystavěl Jetřich z Peruce roku 1319 tvrz. V 15. a 16. století se v držení vsi a tvrze vystřídala řada rodů. Za Ledeburů, v letech 1760–1770, byl renesanční zámek přestavěn na rokokový. Za okupace, a potom až do roku 1954, sloužil zámek jako depozitář Univerzitní knihovny v Lipsku. V jižní části zámku žil a tvořil akademický malíř Emil Filla a po jeho smrti zde byla zřízena jeho pamětní síň. Sochařská výzdoba průčelí zámku pochází z dílny sochaře Platzera. Pod severním křídlem zámku je Boženina studánka a o něco níže při silnici do Slavětína stojí staletý Oldřichův dub. První kostel v Peruci stál již v roce 1384. V roce 1724 až 1725 za Ledeburů byl postaven kostel sv. Petra a Pavla stavitelem Petrem Pavelem Columbanim. V roce 1824 prošel kostel barokními úpravami. Jedná se o jednolodní, obdélný kostel s hranolovou věží s cibulovou bání. Hlavní průčelí se dvěma nikami se sochami sv. Václava a Jana Nepomuckého. Kostel má bohatou výzdobu. Před kostel dodatečně přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého od K. I. Platzera z roku 1857. Kostel spolu s farou, návsí a zámkem tvoří krásný barokní celek. Pomník padlým za první světové války na náměstí je od E. Kodeta z roku 1922.

Délka trati je 22,5 km. Vhodné pro turistiku, cykloturistiku.Trasa vede po silnicích II. a III. třídy. Z Peruce je také možné využít vlakové spojení do Slaného nebo dále pokračovat po značených cyklotrasách.
Třebíz – Klobuky 3,4 km
Klobuky – Čeradice 1,5 km
Čeradice – Páleček 1,3 km
Páleček – Stradonice/Lisovice 3,7 km
Lisovice – Vyšínek 1,3 km
Vyšínek – Páleč 2,6 km
Páleč – Peruc 8,7 km

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.