Rozbalit celou nabídku

11. Kulturně historické putování Slánskem

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
11. Kulturně historické putování Slánskem (pdf) (1.6MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Slaný – Knovíz – Želenice – Třebusice – Holousy – Brandýsek – Cvrčovice – Olšany – Slaný

Začátek trasy je u Infocentra na Masarykově náměstí (bývalá piaristická kolej čp. 159, zajímavá budova staré radnice čp. 3). Z náměstí se vydáme dolů Vinařického ulicí, kolem Modletického domu a kostela sv. Gotharda, pod nímž začneme od kruhového objezdu stoupat směrem na Prahu Pražskou ulicí. Ze Slaného se vydáme po silnici č. 00724 a na křižovatce odbočíme vlevo na silnici č. 00712.

KNOVÍZ
Prehistorické osídlení území dnešní vsi dokládá řada archeologických nálezů – od mladší doby kamenné přes pozdní dobu kamennou k mohylové kultuře mladší doby bronzové. Z té se vyvinula kultura, po zdejších nalezištích nazvaná knovízská, která později přešla v kulturu bylanskou. Vedle řady nálezů užitných předmětů a kosterních pozůstatků lidských a zvířecích zde byly objeveny také rozštípané lidské kosti, dokládající rituální lidojedství. První písemná zmínka o vsi je z roku 1088. V roce 1305 datoval král Václav II. ves privilegovanému královskému městu Slaný.
Kostel Všech svatých býval už v 1352 kostelem farním. Původně gotický kostel byl v 18. stol. rozšířen přístavbou sakristie. V roce 1846 byl přestavěn a opravován v letech 1993-1994 a naposledy 2005.
Při výjezdu z Knovíze ve směru na Brandýsek vidíme po levé straně zajímavé pískovcové skalní útvary, kterým se podle lidové tradice říká „Husova kazatelna“.

ŽELENICE
Pravěké a raně středověké osídlení dokládají archeologické nálezy, z nichž největším je rozsáhlé pohřebiště (105 hrobů) hradištní kultury (9. – 11. stol.).
První písemné zmínky o vsi jsou z let 1227 – 33. V roce 1305 byla celá vesnice věnována Václavem II. do majetku královského města Slaný a za třicetileté války byla úplně zničena a vylidněna, ale do konce 17. stol. znovu vystavěna a osídlena.
Kostel sv. Jakuba Většího pochází z 12. stol. Ve druhé polovině 14. stol. byl goticky přestavěn. Další stavební úpravy proběhly ve 2. pol. 17. stol. Dřevěná zvonice na kamenné podezdívce poblíž kostela pochází ze 16. stol. (vycházíme-li z datace původních zvonů 1581 a 1613) a upravována byla v 18. stol. K památkám lidové architektury patří zdejší domy čp. 1, 2, 3, 5 a 6.

TŘEBUSICE
Archeologické nálezy v okolí vsi, dokládající prehistorické osídlení, se povětšinou řadí k želenickým nálezům (v roce 1843 byla při stavbě silnice mezi Brandýskem a Knovízí objevena tzv. železnická spona a následně několik hrobů s bohatou pohřební výbavou). Od 13. stol. (1227) patřila obec benediktinkám kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Třicetiletá válka vesnici na rozdíl od jiných v okolí ušetřila. Kaple na návsi s patrovou nástavbou zvonice pochází z počátku 19. stol.

HOLOUSY
Od roku 1227 patřila ves benediktinkám od sv. Jiří na Pražském hradě. V 15. stol. ves Holousy zpustla a její osudy můžeme sledovat až po třicetileté válce v roce 1654. Na přelomu 18. a 19. stol. patřily Holousy do obce spojených osad Brandýsek, Olšany, Holousy a Cvrčovice. Dominantou obce jsou ruiny někdejšího rozsáhlého poplužního dvora císaře Františka Josefa I.
Vydáme se vlevo cestou stoupající k těžní věži někdejšího dolu Michael.

BRANDÝSEK
Obec Brandýsek vznikla sloučením dvou obcí – Brandýska a Olšan. V Zemských deskách jsou nejstarší zápisy o Olšanech z r. 1316, o Brandýsku z r. 1345. Obě vesnice měly po celá staletí jen několik desítek obyvatel, během třicetileté války obě vesnice „pustly“. Opravdový rozmach přišel až s objevem uhlí a jeho těžbou. V polovině 19. stol. se zde hloubí důl Michael a Layer; přímo v jeho blízkosti vyrostla osada pro ubytování horníků a jejich rodin.
Při výjezdu z Olšan do Knovíze stojí po pravé straně silnice výklenková kaplička. K ní se váže smutná pověst o důstojníkovi cizího vojska, který zde ve válečné době zastřelil dvě děti, ale pak se vrátil a pro klidné svědomí zde dal vystavět kapličku. Ta stávala původně na druhé straně silnice a na dnešní místo byla přenesena při stavbě dálnice.
Při cestě z Olšan směrem na Kladno se zhruba po 700 metrech dostáváme k vodnímu parku Čabárně, kde naše putování končí. Z Čabárny je blízko na Kladno, odkud se dostaneme autobusem zpět do Slaného.

Vodní park Čabárna
Přírodní vodní park ležící na Týneckém potoce. Celý prostor byl znečištěn odpady z dolů, proběhla rekonstrukce rybníků a jejich zarybnění. V současné době tu žije množství živočichů vodních i suchozemských. Z vodních tu najdeme různé druhy ryb, ale třeba i želvy nebo nutrie. Ze suchozemských například fretku nebo lišku. Nedaleko parku, směrem k Brandýsku, je záchranná stanice pro ptáky – AVES.

CVRČOVICE
Podle starých pramenů daroval ves roku 1070 král Vratislav I. vyšehradské kapitule. Potom ves patřila dlouhá léta do majetku břevnovských benediktinů. Zdejší důl Ferdinand byl vyhlouben v letech 1849 – 1852 a byl jedním z největších dolů v Čechách. V roce 1882 jej koupila Společnost státní dráhy. V jeho sousedství vznikla hornická kolonie Čabárna. Na konci 19. stol. se zde těžilo také na dolu Antonín, Ludmila v Vítek. Přes „Ferdinandku“ vede cyklotrasa. Kaplička ve vsi je z 2. pol. 18. stol.

Délka trati cca 24 km. Vhodné pro turistiku, cykloturistiku. Trasa vede po silnicích II. a III. třídy.
Slaný – Knovíz 5,4 km
Knovíz – Želenice 1,7 km
Želenice – Třebusice 2,5 km
Třebusice – Holousy 2,8 km
Holousy – Brandýsek 0,5 km
Brandýsek – Cvrčovice 0,5 km
Cvrčovice – Olčany 0,3 km
Olšany – Slaný 10 km

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.