Rozbalit celou nabídku

12. Kulturně historické putování Slánskem

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
12. Kulturně historické putování Slánskem (pdf) (1.1MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Smečno – Svinařov – Libušín – Kačice – Nová Studnice – Hradečno – Nová Ves – Ledce - Přelíc

Začátek trasy je u Infocentra na Masarykově náměstí (bývalá piaristická kolej čp. 159), odtud se vydáme Masnokrámskou ulicí na Komenského náměstí a ulicí Fortenskou přejdeme do Záfortenské. Ven z města nás vyvede Smečenská ulice až na křižovatku k Hrdlívu. Pokračovat budeme rovně na Smečno.

SMEČNO
Vznik smečenské tvrze se datuje od počátků 13. století, tu pak získal koupí roku 1418 Markvart z Martinic. Jeho syn Bořita dal tuto tvrz přestavět na zámek. Ve vlastnictví Martiniců a Clam-Martiniců zůstalo Smečno až do roku 1921. Součástí zámku je Anenská kaple a v návaznosti na vznik této kaple se koná každým rokem tradiční Anenská pouť. Dnes zámek slouží jako ústav sociální péče a není přístupný veřejnosti. Prohlédnout si ale můžeme rozlehlý zámecký park s bohatou sochařskou výzdobou a zajímavou sallou terrenou z 1. poloviny 18. století.
Cestu k zámku zdobí dva obelisky ze stejného období. Platzerovo Sousoší Nejsvětější Trojice před zámkem je z roku 1744.
Kostel nejsvětější Trojice byl postaven ve 2. pol. 14. stol. Do vnějších obvodových zdí jsou zasazeny náhrobní kameny místní šlechty. Naproti kostelu stojí renesanční budova děkanství z konce 16. stol. a zrestaurovaná socha sv. Donáta, která původně stávala v polích poblíž Smečna. Kamenný obelisk s křížem před školou je z roku 1607 a soška sv. Jiří na náměstí je z 18. stol.

SVINAŘOV
První zmínky o vsi jsou z roku 1328. Vyšehradská kapitula nechala v letech 1328–1332 ve Svinařově vystavět tvrz, kterou „nově vystavenou“ v roce 1332 pronajala pražskému měšťanu Frickovi Dlouhému. Tvrz nebyla používaná a zanikla.
Zajímavostí je kamenný reliéf s Pietou, který je zazděn ve slepém okenním výklenku statku čp. 1.

LIBUŠÍN
Archeologické nálezy zde dokládají nehrazenou osadu již v 6.-7. stol. našeho letopočtu. V nejstarších pověstech se uvádí jako sídlo kněžny Libuše, která jej kolem roku 650 nechala vystavět, zde se provdala za Přemysla. Zdejší hradiště vzniklo až v období 9. - 10. stol. Bylo vybudováno jako pomezní hradiště na ochranu kmene Čechů proti Lučanům a jako shromáždiště pro větší vojenskou pohotovost. Koncem 13. stol. zde byl postaven kostel sv. Jiří. Součástí hřbitova u kostela sv. Jiří je dřevěná zvonice na osmiboké podezdívce. Nejstarší dochovaný náhrobní kámen nese dataci 1644.
Novodobou historii Libušína ovlivnily nálezy uhlí. Nejstarším zdejším dolem byl Mayrau – Robert založený roku 1874, dále sv. Jan (1885-1886), dalšími pak doly Max (1888) a Schöller (1895-1896). Z původní rolnické a řemeslnické vsi se Libušín rozrostl na velkou obec horníků, dělníků a řemeslníků a roku 1919 byl povýšen na město. Kostel sv. Prokopa v Libušíně je pseudogotická stavba z roku 1908, barokní socha sv. Prokopa, patrona horníků, před kostelem, je z roku 1730. Pomník padlým v první světové válce byl postaven v roce 1927.

KAČICE
Ves se poprvé písemně uvádí k roku 1318. Někdejší tvrz vystavěli zřejmě již první vladykové z Kačice. Písemně je doložena ale až v roce 1437 za Ctibora ze Svojkova. Po připojení vsi k panství Smečno přestala tvrz sloužit svému účelu a později úplně zanikla. Kříž ve vsi u kapličky byl postaven „nákladem občanů kačických na památku milostivého léta 1851“, druhý kříž u silnice proti domu čp. 53 má nápis nečitelný. Kaplička je rovněž z roku 1851. Kamenná socha sv. Blažeje na návsi je původní náhrobek kameníka Jana Wolfganga Herstorffera z roku 1711. Ve výklenku domu čp. 5 je poškozená socha sv. Vojtěcha. Obě sochy byly nalezeny na lesní cestě poblíž zaniklé osady Německé Lhoty a do Kačice byly přeneseny v roce 1817.
Severním směrem od Kačice leží při silnici, obklopená krásnými lesy, vesnička – Nová Studnice.

NOVÁ STUDNICE
Vznikla na místě vykáceného lesa v blízkosti dvou zaniklých osad Svídné a Humniště. V roce 1711 nechal Jiří Adam Bořita z Martinic vybudovat na místě zaniklé vsi a tvrze Humniště největší dvůr smečenského panství, nazvaný po rodovém jménu jeho zakladatele – Martinice. Na návsi v Nové Studnici je hezky opravená kaplička a zatím neidentifikovaná soška ve výklenku rohového stavení ve směru na Drnek. Z Nové Studnice zamíříme vpravo do Hradečna s připojenou osadou Nová Ves.

HRADEČNO – NOVÁ VES
Historickým předchůdcem dnešních vsí byl hrádek nebo hradiště. Zemanská vodní tvrz v obci stávala uprostřed hradečenského údolí a svým položením představovala typickou kamennou vodní tvrz středověkého venkova. Po dočasném zpustnutí byla údajně v průběhu 14. a 15. stol. svými majiteli znovu obnovena. První písemná zpráva je ze 14.1.1523, další pak z roku 1542. První písemná zpráva o Novém Hradečně – Nové Vsi je z roku 1594. Roku 1749 byla v Hradečně vystavěna hrázděná zvonice. Součástí obce je také Nová Studnice. Osada vznikla v 1. pol. 18. stol. kolem ovčína, který patřil šlechtickému rodu Clamů z Martinic. Ze stejné doby pochází také kaplička na návsi. Ze 2. pol. 18. stol. pochází i myslivna Obora. K ní vede smečenská alej, po níž přijížděla vrchnost ze smečenského zámku.

LEDCE
Prehistorické osídlení lokality dnešní obce dosvědčují nálezy koster, skrčených v hrobech, s nádobkami, kamenným dlátem a jantarovými korály. Z bronzu zde bylo nalezeno dláto, náramky, „únětická jehlice“, další jehlice a tři svitky ze zlata.
Obec se poprvé připomíná v roce 1400. Kaple sv. Jana Křtitele na návsi je z roku 1782 a byla rozšířena a pseudorománsky upravena roku 1866. K zajímavostem patří dům číslo 3 zdobený kamennou deskou s reliéfem Kladení do hrobu ze 16. stol. a dům číslo 24 – barokní dvůr se zachovalým barokním štítem na obytné budově a barokní bránou.

PŘELÍC
Prehistorické osídlení katastru obce, dříve zvané také Přelice, dokládá pohanské pohřebiště odkryté poblíž vsi roku 1894. První dochované písemné památky jsou z počátku 14. stol., ale některé architektonické prvky zdejšího kostela svědčí o tom, že tu kostel i ves byly již ve stol. 13., ne-li koncem stol. 12.
Kostel sv. Petra a Pavla je stavba z 2. pol. 14. stol., s prvky jak výše uvedeno staršími, rozšířená a upravená ve druhé pol. stol. 16. Dřevěná zvonice na kamenné podezdívce v západním rohu hřbitova pochází asi ze 17. stol.
Silnicí dojdeme zpět do Slaného.

Celková délka trasy je 22,5 km. Vhodné pro turistiku, cykloturistiku. Trasa vede po silnicích II. a III. třídy.
Smečno – Svinařov 2 km
Svinařov – Libušín 2,5 km
Libušín – Kačice 6,5 km
Kačice – Nová Studnice 3 km
Nová Studnice – Hradečno 1,5 km
Hradečno – Nová Ves 1 km
Nová Ves – Ledce 2 km
Ledce – Přelíc 4 km

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.