Rozbalit celou nabídku

13. Kulturně historické putování Slánskem

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
13. Kulturně historické putování Slánskem (pdf) (1.0MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Slaný – Dolín – Hobšovice –Velvary – Neuměřice – Kamenný Most – Zvoleněves – Podlešín – Knovíz – Slaný

Začátek trasy je u Infocentra na Masarykově náměstí. Odtud se vydáme ke slánskému hřbitovu a klášteru s kostelem Nejsvětější Trojice (projdeme Velvarskou bránou), ulicí Na Vinici dojdeme ke sloupu slánských vinařů a rybářů a dáme se doleva do vršku a nebo dál ke křížku, odkud se rovněž dostaneme do Dolína.

SLOUP VINAŘŮ A RYBÁŘŮ SLÁNSKÝCH
Jedná se o kopii z dílny akademického sochaře Václava Nejtka. Sloup původně stával u zdi hřbitova v Ovčárech, poblíž kostelíka sv. Václava. Jeho model je vystaven ve slánském vlastivědném muzeu.

DOLÍN
Obec je písemně poprvé doložena v roce 1325. Kostele sv. Šimona a Judy je ozdoben nádhernou secesní mozaikou. Na starém hřbitově u kostela je pochován kovář, spisovatel a básník Valerián Pejša. Pod kostelem odbočíme vlevo a dostaneme se do Beřovic. Cestou mineme výklenkovou kapli z 1. pol. 19. stol.

HOBŠOVICE
Poprvé je ves uváděná roku 1228, kdy náležela klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Farní kostel sv. Václava měl svého faráře již roku 1352. Původní kostel však neměl věž, pouze dřevěnou zvonici. Když se zvonice roku 1850 rozpadla, byla na západní straně kostela přistavěna věž se třemi zvony.

MALOVARY
Ves je poprvé písemně doložena v roce 1302. Z někdejších Malovar se dochoval kostel Všech svatých, v pramenech nazývaný také kostel Matky Boží. Ferdinand Velc uvádí kostel nebo kapli Všech svatých jako starobylou památku románského slohu. Ves zanikla sloučením s Velvary někdy na konci 17. stol. Někdejší Malovarská brána ve Velvarech se od konce 17. stol. začala také uvádět jako Slánská brána. Zbořena byla roku 1878.
Vodní tvrz zvaná Hrádek byla vystavěna pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Písemně je uváděna poprvé roku 1326, tehdy byl jejím majitelem budyňský měšťan Hostík. Do roku 1380 je v držení rodu Berků z Dubé. V roce 1513 za Bohuslava Chrta ze Rtína byli majitelé tvrze zbaveni manských povinností. V roce 1526 koupila Malovary obec města Velvar, tvrz Hrádek zpustla ještě v 16. stol. a během třicetileté války zanikla docela. Její základy byly objeveny při vysoušení Malovarského rybníka v 18. stol. Pravděpodobně jejím pozůstatkem byl vysoký portál ve zdi u křižovatky silnic do Nabdína a Neuměřic.

VELVARY
Velvary vznikly na staré zemské stezce vedoucí z Prahy do Saska. První písemná zmínka o Velvarech je z roku 1282 ( podle jiných autorů 1088), kdy jsou uváděny ve výčtu vyšehradské kapituly. Majestátem krále Vladislava II. Jagelonského ze 4.4.1482 bylo městečko Velvary povýšeno na město s právem hradeb a bran, jarmarku na sv. Šimona a Judy, vybírání cla a mílovým právem. Největší pohromou pro město byla třicetiletá válka, po řadě větších i menších nájezdů, plenění a holdování bylo město úplně vypáleno 30.10. 1693 Bannérovými Švédy. Kostel sv. Kateřiny je v jádře gotickou památkou s pozdějšími renesančními, barokními a novogotickými opravami. Poprvé je zmiňován jako farní v 1. pol. 14. století. Při kostele se nacházejí barokní sochy sv. Kateřiny a sv. Josefa, obě z dílny velvarského mistra A. Střevského. Radnice, dům čp. 1 na náměstí, má pozdně renesanční přízemí z let 1618-1620 postavené italským stavitelem Santinim Malvazionem, barokní úpravy pocházejí z let 1723-1724 od mistra Jana Wolfa, radikálně přestavěna v letech 1793-1797 údajně podle návrhu Ignáce Palliardiho. Mariánský sloup na náměstí vytvořili v letech 1716-1719 litoměřičtí sochaři František a Matěj Tollingerové a kameník Antonín Falke. Po obvodu sloupu jsou umístěny sochy sv. Václava, Prokopa, Šebestiána a Floriána, na vrcholu socha Panny Marie Immaculaty. Ve městě se nacházejí památné domy, např. Panská hospoda, vystavěná pražským barokním stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem 1696-1698, renesanční domy čp. 8 tzv. Bártův a čp. 57 Reduta, dům U zlaté hvězdy s loubím a pozdně barokní dům čp. 115. Na předměstí směrem na Kralupy nad Vltavou stojí pozdně renesanční hřbitovní kostel sv. Jiří postavený v letech 1613-16 stavitelem Santinim Malvazionem.

NEUMĚŘICE
Nejstarší dochovaná zpráva o obci Neuměřice pochází z roku 1158. Význačnou osobností obce je mistr Martin Bacháček Nauměřský z Nauměřic, narozen na tzv. Cardovském statku č. 1 z roku 1539. Byl astronom, matematik a rektor pražské univerzity. Jeho jméno nese zdejší základní škola, která byla vysvěcena a dána do užívání v září 1885. Obec se stala hlavním střediskem, z něhož od jara do podzimu 1919 vycházely dělnické stávky. K další stávce došlo roku 1920. Roku 1929 vyl založen fotbalový sportovní klub. Kaple v obci pochází z roku 1800.

KAMENNÝ MOST
První písemná zmínka o Kamenném Mostě již z r. 1088, tehdy král Vratislav II. daroval vyšehradské kapitule tři zdejší popluží. Kamenný Most zmiňován spíše jako osada. Během husitských válek rozdělen mezi několik držitelů, některé statky zde drželi Žďárští ze Žďáru, v 16. stol. potom Hrobčičtí z Hrobčic. V té době v Kamenném Mostě uváděna i tvrz. Po konfiskaci majetku r. 1623 koupil Kamenný Most Adam z Valdštejna a na Hrádku, během třicetileté války obec zpustla. V r. 1654 v majetku Václava Eusebia knížete z Lobkovic, připojena k Nelahozevsi. V majetku nelahozeveské větve Lobkoviců zůstal Kamenný Most až do 20. stol. Z Kamenného Mostu pocházel nejznámější slánský primátor Bartoš Pták (Ptáček) psaný z Kamenemosta.

ZVOLENĚVES
Ves je poprvé písemně doložena roku 1318. Vladykové sídlili ve tvrzích stojících v místě ruiny dnešního zámku na návrší za vsí. Tvrz se připomíná poprvé roku 1401. Po polovině 16. stol. byla zdejší gotická tvrz renesančně přestavěna a město při ní nechalo vystavět pivovar. Kolem r. 1718 nechala majitelka panství, Anna Marie Františka Toskánská, přestavět bývalou tvrz na barokní zámek, v r. 1787 celkově opravený. Počátkem 19. stol. zámek přestavěn klasicistně. Původně gotický kostel sv. Martina je poprvé doložen roku 1352, barokně byl přestavěn kolem roku 1745. Ve stěnách presbytáře jsou zazděny náhrobní kameny z 16. a 18. stol. Kaple s hrobkou majitelů panství byla roku 1810 přestavěna na sýpku. V západní stěně sýpky zbyl obrys kaple. Pozdně barokní fara je z roku 1808. Rozsáhlý komplex cukrovaru má své počátky v letech 1858-59. V roce 1921 vyhořel a na spáleništi byl postaven nový, ve své době nejmodernější státní cukrovar. Koncem 90. let 20. stol. byl znovu nákladně modernizován, ale brzy poté, v roce 2000, jako poslední cukrovar na Slánsku, svou činnost ukončil.

PODLEŠÍN
Obec se nachází v údolí Svatojiřského potoka. Připomíná se již roku 1052, kdy zde stával hrad. Roku 1088 patřila tři popluží s vinicemi vyšehradskému kostelu. V okolí byly uhelné doly, dnes již zaniklé, patřící Pražské železářské společnosti, a důl na železné rudy. V soupisu historických památek je uvedeno v okolí obce letenské pohřebiště, kde byly nalezeny bronzové náramky a spony duchcovského typu. V současnosti se zde nachází památka chráněná státem tzv. „Podlešínská jehla“ (tvořena ledeckými arkónami svrchního karbonu). Dominantou obce je železniční most vyhlášený národní kulturní památkou. Památné stromy: lípa malolistá u domu čp. 114, dub letní u domu čp. 51.

KNOVÍZ
Prehistorické osídlení území dnešní vsi dokládá řada nálezů – od mladší doby kamenné přes pozdní dobu kamennou k mohylové kultuře mladší doby bronzové. Z té se vyvinula kultura po zdejších nalezištích nazvaná knovízská, která později přešla v kulturu bylanskou. Vedle řady nálezů užitých předmětů a kosterních pozůstatků lidských a zvířecích zde byly objeveny také rozštípané lidské kosti, dokládající rituální lidojedství. První písemná zmínka o vsi je z roku 1088. V roce 1305 daroval král Václav II. ves královskému městu Slaný. Kostel Všech svatých býval už v (1352) kostelem farním. Původně gotický kostel byl v 18. stol. rozšířen přístavbou sakristie. V roce 1846 byl přestavěn a opravován v letech 1993-1994, 2005. Při výjezdu z Knovíze směrem na Brandýsek jsou po levé straně zajímavé pískovcové skalní útvary, kterým se říká „Husova kazatelna“.

Celková délka trasy je 33 km. Vhodné pro turistiku, cykloturistiku. Trasa vede po silnicích II. a III. třídy.
Slaný – Dolín 3,5 km
Dolín – Hobšovice 4 km
Hobšovice – Nabdín 3,5 km
Nabdín – Velvary 3,5 km
Velvary – Neuměřice 5,5 km
Neuměřice – Kamenný Most 1 km
Kamenný Most – Zvoleněves 2,5 km
Zvoleněves – Podlešín 2 km
Podlešín – Knovíz 2,5 km
Knovíz – Slaný 5 km

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.