Rozbalit celou nabídku

3. Kulturně historické putování Slánskem

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
3. Kulturně historické putování Slánskem (pdf) (1.1MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Slaný – Hrdlív – Třebichovice – Saky – Netovice – Slaný

Začátek trasy je u Infocentra na Masarykově náměstí (bývalá piaristická kolej čp. 159), odtud se vydáme Masnokrámskou ulicí na Komenského náměstí a ulicí Fortenskou přejdeme do Záfortenské. Ven z města nás vyvede Smečenská ulice až na křižovatku k Hrdlívu.

BOŽÍ HROB
Před tím si však ještě můžeme udělat malou odbočku ke kapličce Božího hrobu. Dostaneme se k ní po asfaltové cestě, která vede do mírného kopce naproti autobusové zastávce ve Smečenské ulici. Projdeme mezi zahrádkami a na jejich konci u křížku zahneme doprava a lesní cestou se po mírném stoupání dostaneme až ke kapli. Kaple Božího hrobu stojí na vyvýšenině v jižní části města. Po svém návratu z Jeruzaléma roku 1665 ji nechal postavit hrabě Bernard Ignác z Martinic. Originální kaple dodnes stojí v Jeruzalémě a je vtěsnána do zástavby uprostřed města. O tom, že od nepaměti byla cílem poutníků, vypovídají nejen staré záznamy z jejich cest, ale i drobné umělecké předměty. S vyobrazením Božího hrobu se setkáváme na reliéfech, na destičkách ze slonoviny nebo na výzdobě ampulí, ve kterých si poutníci přinášeli ze Svaté země domů posvěcené oleje, víno a vodu. Vlastní architektura prodělala řadu změn, několikrát byla téměř zničena a nato podstatně upravována. Známá je rytina Erharda Reuwicha z roku 1483, zachycující kapli v raně středověké podobě, ve které se zachovala až do požáru roku 1808, kdy byla stržena a nově vystavena. Kapli v Slaném tvoří polygonální jádro a její průčelí člení slepá arkáda nesená sloupy. Nad vlastní částí je vztyčen altánek polygonálního půdorysu se zvonovitou střechou. Když vstoupíme dovnitř, octneme se v tzv. andělské kapli, na jejíž podlaze je kvádr symbolizující odvalený kámen před Kristovým hrobem. Následuje vchod do vlastní hrobky, kde se na severní straně nalézá plotna, na které spočívalo Kristovo tělo.
Uvádí se, že je to nejstarší stavba svého druhu v Čechách.

HRDLÍV
Dnešní obec Hrdlív se dříve psala jako Hrdlejov, Hrdlov nebo také Hrliw. Tyto názvy silně vzbuzují souvislost se slovem hrdlo. Místní pověst také vypráví, že v lese mezi Hrdlívem a Smečnem, v místě zvaném Šibenice, bylo popravčí místo, kde odsouzení přicházeli o hrdla. Historik dr. Rudolf Koller však tuto souvislost s hrdelním právem Smečna popírá. Jméno obce je nejspíše odvozeno od mužského jména Hrdlej nebo Hrlej. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z 28. června 1316. Hrdlív patřil už od 15. století většinou ke smečenskému panství, tedy Martinicům, resp. Clam-Martinicům. Z jejich rodových znaků vychází také podoba nynějšího obecního znaku. Od vzniku okresního hejtmanství slánského v 19. století patřil Hrdlív až do roku 1906 k sousedním Třebichovicím. V Hrdlívě rostla vzácná a zajímavá planá žlutá růže. V obci ji objevil v 50. letech 19. století historik Dr. Rudolf Koller. Výskyt této vzácné květiny se promítá i v podobě obecního znaku. Tuto vzácnost se nyní podařilo obci opět získat. V roce 2006 byla u příležitosti oslav 100 let samostatnosti a 690 let historie obce znovu vysazena.

TŘEBICHOVICE
Třebichovice leží na úpatí Vinařické hory. První písemná zmínka o vsi je z roku 1324. Po 1. světové válce v místě původních pěti zdejších ručních cihelen vznikla jedna moderní - Schmidtova kruhová cihelna. Cihly se zde vyráběly ještě v roce 1979. Dnes je prakticky rozebrána. V Třebichovicích byl také kamenolom se štěrkovnou, kde se lámal a zpracovával čedič z blízké Vinařické hory. Těžit se přestalo ve druhé polovině 20. století.
Cestou z Třebichovic do Slaného odbočíme na první ostré zatáčce nad vsí doprava, na cestu vedoucí do Sak. Zhruba po třech stech metrech leží po pravé straně mlýn, zvaný Paninský, ke kterému se váže pověst „O Paninském mlýnu“.

SAKY
První písemná zmínka o vsi je z roku 1382. Najdete zde čtvercovou barokní kaple se zvonicí z 1. poloviny 19. století.
Ze Sak pokračujeme přes Pchery, Jemníky do Netovic.

NETOVICE
Starověké osídlení dnešního katastru obce a jejího okolí dokládají archeologické nálezy. První písemné zprávy jsou z poloviny 11. století.
Cestou z Netovic do Slaného stojí v zatáčce silnice u odbočky k zahrádkám zajímavý pískovcový kámen. Jedná se údajně o smírčí kámen, bez jakéhokoliv zdobení nebo nápisu.

Na rovině mezi Slaným a Netovicemi si můžeme po levé straně prohlédnout slánské letiště s památníkem padlým americkým letcům. Dne 2.3.1945 se vzneslo 1232 bombardérů od 8. letecké armády USAAF doprovázených 774 stíhacími letouny. Cílem bylo zničit v Německu několik závodů na pohonné hmoty. Na odpor vzlétlo 200 německých letounů od 9. Fliegerkopsu. Vzdušný boj obou armád se odehrával nad Saskem a několik střetů bylo také nad Čechami. (V sobotu 28.9.1996 se na letišti Aeroklubu ve Slaném konalo slavnostní odhalení pomníku osmi padlým americkým letcům, kteří byli nad Slaným dne 2.3.1945 sestřeleni v bombardéru Boeing B-17G Flying Fortress.

SLANÝ
Cestou k městu míjíme po pravé straně plochodrážní stadión. – Dne 1.12.1922 byl založen MOTO Club Slaný. Myšlenka vybudovat plochodrážní stadion ve městě vznikla na přelomu let 1948 -1949. Historie závodů na ploché dráze ve Slaném se začala psát 13.8.1950. Slánští činovníci byli vždy progresivní, důkazem byl rok 1954, kdy zde bylo instalováno elektrické osvětlení a 26.5. se uskutečnil první závod při umělém světle na území tehdejšího Československa. Stavba tribuny začala v roce 1984 a dokončena byla v roce 1988. Za železničním přejezdem vpravo vidíme budovu starých slánských jatek.

Palaba
Známa slánská „baterka“ byla v porovnání s ostatními průmyslovými závody ve městě jednou z nejmladších, ale rychlým startem ji bylo možné přirovnat k Baťovým zlínským závodům. Zakladatelem závodu byl Jaroslav J. Pála, který uvedl moderní průmyslový podnik do provozu počátkem října 1925. Nárůst výroby předstihl předchozí očekávání. Již následujícího roku bylo nutné přikročit k dalšímu rozšíření závodu, který dále nesl označení PALABA Slaný a jenž zaměstnával až 800 zaměstnanců. Po znárodnění v roce 1946 nesl závod nový název Bateria.
Mezi bloky domů sejdeme na Pražské předměstí, kde vycházku ukončíme.

Celková délka trasy je 19,5 km. Vhodné pro turistiku, cykloturistiku. Trasa vede po silnicích II. a III. třídy.
Slaný – Hrdlív 5 km
Hrdlív – Třebichovice 2 km
Třebichovice – Saky 2 km
Saky – Netovice 7 km
Netovice – Slaný 3,5 km

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.