Rozbalit celou nabídku

4. Kulturně historické putování Slánskem

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
4. Kulturně historické putování Slánskem (pdf) (1.1MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Slaný – Byseň – Libovice – Pozdeň – Líský – Hřešice – Srbeč – Milý – Bdín – Kalivody – Řevničov - Třtice

Začátek trasy je u Infocentra na Masarykově náměstí (bývalá piaristická kolej čp. 159), odkud se vydáme Husovou ulicí a ulicí Třebízského ven z města. Ze Slaného můžeme použít silnici č. 16 (směr Řevničov), ze které odbočíme vpravo na silnici č. 23638 do Bysně.

BYSEŇ
Starověké osídlení okolí Bysně potvrzují archeologické nálezy nad vsí ve směru na Lotouš. Poprvé je obec písemně doložena roku 1316. Jedinou historickou památkou v obci je kaplička z roku 1860. Zbytky středověké tvrze se nepodařilo zachránit.

LIBOVICE
První zmínky o vsi jsou ze 2. pol. 13. stol. Ve 14. a 15. stol. měla ves rozdělenou nižší šlechta. Po Bílé hoře byla celá ves připojena pod panství Smečno. Při příjezdu do Bysně stojí vlevo kamenný kříž. Na návsi je barokní kaple z 18. stol.
Silnice, kterou pokračujeme do Jedomělic, prochází údolím lemovaným lesním porostem zv. Kejkol nebo Na Kejkolu. Tato oblast je často navštěvovaná houbaři. Přes Jedomělice dojdeme po silnici do Pozdně. Pozdeň, Hřešice, Srbeč, Bdín se rozkládají v údolí, kterým protéká Srbečský, od Hřešic Pozdeňský potok. Kolem vesnic se rozprostírají smíšené lesy.

POZDEŇ
Obec Pozdeň je písemně doložena poprvé v letech 1273 a 1296. Původní kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl podle dochovaného letopočtu nad vítězným obloukem postaven v roce 1289 a postavit jej dal tehdejší majitel vsi Plichta ze Žerotína. Roku 1858 byl zdejší kostel vystavěn v barokním slohu do dnešní podoby. Stavitelem byl Václav Štrajbl z Vraného. Hlavní oltář pochází z roku 1772 a byl původně umístěn v chrámu sv. Víta v Praze. Do Pozdně byl přenesen v roce 1879. Zařízení kostela je převážně v rokokovém stylu. Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi pochází z roku 1746.

LÍSKÝ
První písemná zmínka o obci je z roku 1616. Jméno obce souvisí patrně s lískou – keřem. Líský leží na svahu zalesněného Třebízského podlesí. Lesy se zachovaly nad Milým a tvoří tzv. Bor. Zajímavým místem nad vsí je studánka „Královská“ nebo „Královka“. Královka je asi nejznámější studánkou v širokém okolí. Proslavila ji pověst o Elišce Přemyslovně, které se zde při útěku před svým mužem Janem Lucemburským do Bavor zjevil starý poustevník a ona mu svěřila klíče od české koruny. Po jejím návratu do Čech, prý klíče vypluly v nedaleké Třebízi. Najdeme ji v březovém lese za obcí Líský, směrem na Bílichov. Královka nám může nabídnout pohled do křišťálově průzračné vody a příjemné posezení v klidném prostředí. Na studánce je nápis: „Nevyhyne zato pramen zdejší, dokud Čechové v Čechách budou žít“.

HŘEŠICE
Dříve psané také Řečice nebo Řešice leží na cestě z Pozdně do Srbče. Ves se poprvé uvádí roku 1266. Další zprávu o ní máme z roku 1362. Ve 14. stol. stála v Hřešicích tvrz, ale zanikla v 15. stol. a Ferdinand Velc uvádí, že k tvrzi patřil také pivovar, jehož sklepní zříceniny se nalézají v čísle popisném 12. Své tragické příběhy napsala v obci i 2. světová válka. Kaplička ve vsi a Boží muka při výjezdu ze vsi směrem k Srbči jsou bez datace. Hned za vsí je „Babinecký“ rybník. Hřešice a Srbeč jsou od sebe vzdálené 3 km. Na této trase se můžeme ještě zastavit u Dubového nebo Spáleného rybníka. Po silnici dojdeme až do Srbče.

SRBEČ
První dochovaná zpráva o Srbči je z roku 1227. Kostel sv. Jakuba Většího stojí v Srbči již od roku 1350. Tento chrám, původně gotický, byl přestavěn v letech 1877-80. Věž kostela je patrně ze 16. stol. V kostele jsou dva náhrobní kameny s erby – Jetřicha Reichla z Reichu z roku 1575 a Adama Hrušky z Března z roku 1581, majitelů vsi, tvrze a okolních statků.
Ze Srbče se můžeme také vydat silnicí ke Mšeci. Nad Srbčí mineme opravenou barokní výklenkovou kapli. Zhruba o 200 m za ní odbočíme vpravo na cestu vedoucí do svahu, abychom si prohlédli poutní místo s kostelíkem Nejsvětější Trojice. Kostelík, původně kaple Nejsvětější Trojice, je písemně doložen již na konci 16. stol., kdy u ní dal Matyáš Štampach ze Štampachu, pán na Mšeci, postavit chalupu pro poustevníka. Kolem roku 1700 byla kaple barokně přestavěna na kostelík a naposledy byla upravena v roce 1896.

MILÝ
První písemná zpráva je z r. 1381. Náves vesnice obklopují usedlosti převážně z přelomu 19. a 20. stol. Nejvíce zachovalá je její severní část. Některé domy mají původní fasády. Výjimečně ucelený je soubor hospodářských staveb, které se dochovaly téměř ve všech usedlostech. Jsou to zejména velké sušárny chmele a stodoly. Velké usedlosti v Milém zajímavě doplňují mladší domky a chalupy z první třetiny 20. stol. Vzhled návsi v Milém dotváří kaple svatého Michaela z roku 1736. Největší výstavba a také největší počet obyvatel byl v letech 1854–1869. Výuka ve zdejší škole začala roku 1869 v čp. 19. V roce 1908 byla dokončena kolaudace nové školy, která se pak stala centrem kulturního a vzdělávacího života v obci. Roku 1917 se začíná s dolováním uhlí. Roku 1924 byl dosavadní název Milé úředně změněn na Milý. V roce 1961 byla zrušena škola a děti dojíždějí do Srbče a Mšece. Od roku 1990 se obec osamostatnila od obce Srbeč. Dále pokračujeme přes Bdín do Kalivod.

KALIVODY
Ve vsi se nachází roubený patrový obytný dům z 18. stol. U čp. 6. na návsi je barokní kaple. Při cestě k rybníku Poboř nalezneme kamenný kříž z roku 1867. Západně od obce se nalézá evropsky významná lokalita Kalivody - soustava tří rybníků a okolních mokrých luk s vzácnou faunou.

ŘEVNIČOV
Ves leží jihozápadně od Slaného. Okolí Řevničova bylo osídleno již v dávné minulosti, našly se tu pozůstatky neolitických sídlišť.
Samotná obec byla založena listinou podepsanou 4.11.1325 králem Janem Lucemburským. Vesnice byla vystavěna na křižovatce významné Erfurtské stezky cestou z Dřevíče na Křivoklát. Uprostřed vsi byl vystavěn kostel sv. Petra a Pavla, který je připomínán již v roce 1352. V 18. stol. byl barokně přestavěn a rozšířen do současné podoby. V blízkosti kostela byla umístěna barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1784. U rybníčka pod kostelem byla postavena v roce 1830 kaple sv. Anny. Nejvyšším bodem řevničovského katastru je vrchol Louštín (537 m n. m.), kde byly nalezeny pozůstatky středověkého hradu z 1. pol. 13. stol. V roce 1506 je uváděn jako pustý, z hradu se dochovaly jen stopy po příkopech a náspech, kámen z opevnění byl použit na stavbu Maxovy obory. Z vrcholu Louštína je krásný výhled do širokého kraje a pověsti uvádějí, že z dubu, který stál na vrcholu, bylo vidět až na věže Pražského hradu.

TŘTICE
Obec je zvláštní už svou polohou. Choulí se do údolí mezi vrchy Kopanina, Žalý a Barbora za pás rybníků propojených potokem Kačákem, kde je dnes i rašeliniště. Nejstarší osídlení je nejspíše z doby kamenné, první písemné zprávy o Třtici jsou ale až ze 14. stol., kdy se připomíná ves s tvrzí. Roku 1352 je ves mansky příslušná ke hradu Křivoklátu. Kostel sv. Mikuláše byl původně gotickou stavbou a zasvěcen patrně sv. Václavu, což by mohl dokazovat záhadný nápis na kameni ve zdi kostela za kněžištěm. Ve druhé čtvrtině 18. stol. prošel chrám významnou barokní přestavbou podle návrhu architekta F. I. Prée. Stavba je jednolodní, sklenutá valenou klenbou s lunetami, čtvercový presbytář je plochostropý. Kostelní věž, zakončená cibulovitou bání, skrývá už jen jediný zvon ze čtyř – zvon Svaté Trojice z dílny rakovnického mistra Flemmika z roku 1607. Pomník 27 vojákům z obce padlým v 1. sv. válce byl odhalen 21.5.1923 u Lípy svobody, zasazené 3.11.1918. Autorem je kamenosochař Toupalík ze Mšece. Na pomník obětem války přibyla bílá mramorová deska se jmény padlých a umučených za 2. sv. války Škola ve vsi existovala již v r. 1776. Nová škola byla postavena v roce 1826 (čp. 80) a další se staví až za války – zahájení výuky v září 1940. S ohledem na demografický pokles byla škola zrušena v roce 1978. Dům čp. 80 byl v roce 2002 zrekonstruován na obecní úřad.
Rybník Bucek o rozloze 25,7 ha je druhý největší rybník v regionu. Na základě určení stáří památkově chráněných dubů můžeme stanovit stáří hráze nejméně na 400 let. Na Bucek navazuje kaskáda dalších rybníků na Kačáku pod lesy. Místo je vhodné k rekreaci – stanové a chatkové kempy, cykloturistika.

Odtud pokračujeme na Mšec, která je součástí vycházky č. 5.

Slaný – Byseň 4 km
Byseň – Libovice 1,5 km
Libovice – Jedomělice 3,5 km
Jedomělice – Pozdeň 3,5 km
Pozdeň – Líský 2 km
Líský – Pozdeň 2 km
Pozdeň – Hřešice 1,5 km
Hřešice – Srbeč 3 km
Srbeč – Milý 2,5 km
Milý – Srbeč 2,5 km
Srbeč – Bdín 2,5 km

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.