Rozbalit celou nabídku

5. Kulturně historické putování Slánskem

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
5. Kulturně historické putování Slánskem (pdf) (1.4MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Slaný – Studeněves – Řisuty – Drnek – Mšec – Slaný

Na tento výlet se vydáme od slánského Infocentra na Masarykově náměstí (budova bývalé piaristické koleje čp. 159) Husovou ulicí, pokračovat budeme Wilsonovou a Lacinovou okolo Víceúčelové sportovní haly směrem na Studeněves.

STUDENĚVES
Pravěké osídlení obce potvrdily archeologické nálezy v roce 1893. Při stavbě nové pece v Clam-Martinickécihelně našli dělníci v hloubce asi čtyř metrů zbytky kultury doby čtvrtohorní – hliněnou nádobku, střepy z větších nádob a zvířecí a lidské kosti. První písemné zprávy o vsi jsou z roku 1372. Velkým přínosem pro obec bylo objevení uhlí v okolí Studeněvsi ve 2. polovině 18. století. V průběhu doby tu bylo otevřeno několik dolů. Nejdůležitější byla šachta Louisa. Těžit se zde přestalo 2. dubna 1904. Podle písemné zprávy z roku 1887 zde byl poplužní dvůr a cukrovar Jindřicha Jaroslava hraběte z Clam-Martinic a jemu také patřily kamenouhelné doly. V roce 1904 tu byl cukrovar a parní mlýn. Původní tvrz stávala na místě sýpky a pozdějších hospodářských budov dnešního statku.
Od Slaného přes Studeněves a Přelíc vedla do Šterberka a na Smečno úzkokolejná železnice. Skromné zbytky její trasy můžeme vidět ještě dnes.

ŘISUTY
Prehistorické osídlení území dnešních Řisut potvrzují nálezy v místě zvaném „Na Kopcích“, kde byly odkryty hroby se skrčenými kostrami únětického typu. První písemná zmínka o vsi je z roku 1316. Kostel sv. Jakuba Většího je původně středověký gotický, do dnešní podoby přestavěný v 18. století. Před kostelem je barokní dřevěná zvonice na kamenné podezdívce. Zajímavý je areál statku čp. 14, který je příkladem barokní usedlosti na Slánsku. K Řisutům se váže pověst „O Aleně z Řisut“ a „Pověst o hradu řisutském“.
Přes Malíkovice se dáme na Drnek.

DRNEK
Vzniku obce Drnek předcházela výstavba největšího hospodářského dvora smečenského panství – Dvora Martinice. Hrabě Adolf Bernard z Martinic dal v blízkosti dvora založit roku 1726 dvě nové osady, kterými byly Nová Studnice a Drnek. V roce 1759 byla ve vsi otevřena první kovárna. Od roku 1841 byla osada spolu s nedalekou Novou Studnicí přidělena k Malíkovicím a samostatnou obcí se Drnek stal v roce 1924.

O loveckém pavilónku u Drnku
V roce 1902 nechal hrabě Jindřich Clam-Martinic postavit u Drnku zhruba v místech dolní části zaniklé vsi Svídná, lovecký pavilónek, ve kterém spolu s družinou po lovu odpočívali a debužírovali ze zásob dovezených i ulovených. Poblíž Drnku se nacházela dnes již zaniklá ves Svídná.

Zaniklá ves Svídná
V Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Slánském zmiňuje Ferdinand Velc „zaniklou osadu, 1,5 km západně od Malkovic vzdálenou, rozkládající se na vyvýšenině v lese, kterému se říká Svídna“. Ves Svídná je písemně doložena již roku 1373. Kdy a jak ves zanikla není známo. O Svídné nebo taky Svídně, jak se ves v různých dobách nazývala, se dlouhá léta mlčelo a snad jen pověst o vzniku malíkovického kostelíka ji připomínala. Lidé znali les i pramen pod ním, zvaný „Zámecké víno“. V 60. letech 20. století se o zaniklou ves začal zajímat archeolog PhDr. Zdeněk Smetanka. Z jeho iniciativy byla ves lokalizována a začalo se s jejím postupným odkrýváním. Po zdokumentování vykopávek byly zbytky odkrytých stavení opět zakryty zemí a celé prostranství vráceno do původního stavu.

Dvůr Martinice
Dvůr Martinice dal vybudovat roku 1711 smečenský hrabě Jiří Adam Bořita z Martinic.

Zaniklá ves a tvrz Humniště
Dvůr Martinice byl vybudován zhruba v místech kde stávala ves Humniště. August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království českého píše následné:“Dvůr ten (Martinice) stojí na ostrohu, kterýž na třech stranách hluboká lesná údolí zavírají. Na samém konci ostrohu stávala tvrz na všech stranách širokým příkopem obehnaná. Podoby byla čtverhranné a zavřena byla hradbou, kterouž zesilovaly na rozích dvě bašty. Na východní straně byl věžovitý příbytek obdélných základů. Tak to bylo znáti před lety, ale dnes jest na tvrzišti vše na rub obráceno, poněvadž se tu bezpochyby kámen dobýval…“ Mezi ostrohem s tvrzí, zvanou také Staré hrady a nynějším dvorem stávala ves Humniště. Od dvora Martinice je to již jen kousek na silnici Mšec – Slaný k autobusové zastávce u hájovny Ostrov a pokračujeme ke Mšeci.

MŠEC
České pojmenování obce Mšec známe z dochované písemné zprávy o prvním zdejším známém vladykovi Dcheři ze Mšece (1316-1318). Fara ve Mšeci se připomíná již roku 1352 a v té době tu tedy zřejmě stál také kostel sv. Kateřiny. Zámek byl postaven na přelomu 16. a 17. století na místě původní středověké tvrze. V průběhu 17. a 18. století byl několikrát stavebně upravován. Barokní kostel sv. Kateřiny byl postaven roku 1780 na místě původního kostela (z roku 1352). Fara pochází rovněž z roku 1780. K zajímavým památkám patří čp. 51 „U Kněžáků“ se dvěma výklenky a v nich umístěnými sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. Výklenková kaplička před kostelem je dnes bez sochy sv. Václava.

Celková délka trasy je 32 km. Vhodné pro turistiku, cykloturistiku. Trasa vede po silnicích II. a III. třídy.
Slaný – Studeněves 3,5 km
Studeněves – Řisuty 3 km
Řisuty – Drnek 4,5 km
Drnek – Mšec 6,5 km
Mšec – Slaný 14,5 km

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.