Rozbalit celou nabídku

8. Kulturně historické putování Slánskem – Slaný – malý okruh

Tento informační materiál si také můžete stáhnout ve formátu pdf:
8. Kulturně historické putování Slánskem – Slaný – malý okruh (pdf) (0.9MB)
Doporučuji na odkaz kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat "Uložit cíl jako..."


Začátek trasy je u Infocentra na Masarykově náměstí, které je historickým centrem a srdcem města Slaného o rozloze 1 hektaru 35 arů a 13 metrů2. Pamatuje velkolepé návštěvy panovníků a urozeného panstva, srocení vojenských sborů všech možných armád i poselstva spřátelených měst. V roce 1425 bylo ozářeno ohněm hranic masných krámů, na kterých vítězní husité táborské strany upálili velkou část obránců města. Uprostřed náměstí stával pranýř a další prostředky tehdejší justice (trdlice, koš a kruh s řetězy). Trest nejvyšší zde byl odbýván mečem na popravišti, vždy pro tento účel postaveném. Poslední veřejná poprava se zde konala 1. září 1656.
V roce 1681 byl na náměstí postaven morový sloup sv. Trojice, který byl ale v roce 1920 stržen a rozbit. Původní kruhová kašna z roku 1529, byla koncem 16. stol. přestavěna. Nová kašna zde byla postavena až roku 1825. Do dnešní podoby vystavěl slánskou kašnu kameník Wurzel v roce 1873. V roce 2006, při příležitosti setkání presidentů V4, byla kašna restaurována.
Socha prvního prezidenta T. G. Masaryka byla na náměstí odhalena 28. října 2000. Vznikla v dílnách akademických sochařů Miroslava Pangráce a Františka Radvana a kovolijce Petra Dvořáka.

BÝVALA PIARISTICKÁ KOLEJ
Na prázdném místě po domech zničených ve třicetileté válce byla roku 1660 postavena kolej piaristů, založená Bernardem Ignácem Bořitou hrabětem z Martinic 1. července 1658. Kolej piaristů s kaplí Panny Marie sloužila výuce slánské a mimoslánské mládeže v různých obměnách až do května 1939, kdy se gymnázium přestěhovalo do nové budovy na dnešním Smetanově náměstí. Levé křídlo piaristické koleje bylo v letech 1846 – 1877 prvním stálým divadelním stánkem slánských ochotníků. V září 1939 bylo do uprázdněné budovy starého gymnázia přestěhováno vlastivědné muzeum a v roce 1960 zde získala nové prostory také dnešní Knihovna Václava Štecha. Má zde své sídlo také Infocentrum Slaný. V roce 1997 bylo v zadním traktu budovy vybudováno a otevřeno nové městské kino.

STAROBYLÝ UNGELT, DŮM ČP. 4
V roce 1377 dostalo Slaný za půjčku panovníkovi právo ungeltu (právo překladiště zboží), ungelt (dávku ze soli) a právo šrotéřství (právo vytahování sudů vína). Původně pozdně gotický dům, ze 16. stol., byl barokně upraven a v 1. polovině 19. stol. nově restaurován. Je to průchozí dům s původním průjezdem do dnešní Štechovy ulice. V roce 2007 byl dům rozsáhle restaurován.

SLÁNSKÁ RADNICE, ČP. 3
Stojí v místech původní radnice, kterou daroval městu Slaný 23. června 1378 císař a král Karel IV. K účelu jejího vystavění věnoval slánské obci dům, který mu připadl právem odúmrti po měšťanu Lukášovi. Darování učinil s výslovným nařízením, aby si město tento dům upravilo na radnici. Původní stavba byla jednopatrová, s vysokým stupňovitým štítem, s okny a s vysokou hranolovitou věží, čtvercového půdorysu, stejné výšky jako je věž nynější a také opatřena pavlačí. Věž měla cibulovitou střechu s makovicí ozdobenou hvězdou. Ve výši prvního patra byl umístěn čtyřiadvacetihodinový orloj, připomínající orloj pražský.
Roku 1751 dal Michal Bořita hrabě z Martinic postavit na místě staré radnice budovu novou, ale ta při požáru 2. srpna 1795 úplně shořela. Další byla obcí vystavěna v letech 1795-96 a byla vybavena věžními hodinami se dvěma železnými ciferníky, nad kterými byly umístěny dva cimbály. Další větší úpravy se slánská radnice dočkala roku 1890, kdy ji do dnešní podoby v novorenesančním slohu upravil slánský architekt Rudolf Štech. Věž je vysoká 43 metrů, rozvržená do dvou pater. Horní patro má na všech stranách ciferník a pod ním i nad ním obdélníkové okno s rovným ostěním. V rozích je zdola nahoru obložena řadou rustikových kamenů.
Z náměstí pokračujeme Velvarskou bránou na Hlaváčkovo náměstí.

VELVARSKÁ BRÁNA
Poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Konkrétní zprávy o ní jsou známy až z roku 1443 v souvislosti s prodeji domů v jejím okolí. Za vlády Jiřího z Poděbrad byla obnovena. Velvarská brána se původně skládala z vlastní brány, předbraní s cimbuřím, mostu přes suchý příkop a byla chráněna po levé straně ve směru z Velvarského předměstí ještě baštou. V 16. stol. brána několikrát vyhořela a byla opravována. Poslední opravy proběhly na přelomu let 1993 – 1994. Věž je vysoká 38 m. Průjezd je dlouhý 8 m, široký a vysoký 4,70 m. Rozpětí oblouku při krajích měří 2,80 m.

HLAVÁČKOVO NÁMĚSTÍ
Roku 1869 byl slánským okresním starostou zvolen Josef Hlaváček (1831-1911), rodák z Královic u Slaného. Josef Hlaváček výrazněji vstoupil do veřejného života roku 1864, kdy se stal jedním ze zakládajících členů Občanské záložny. V čele slánského okresu stál Josef Hlaváček jako jeho starosta po dobu více než třicet let (1869-1903). Z titulu své funkce se zasloužil o vznik tří okresních charitativních institucí – nemocnice, chorobince a sirotčince. Měl rovněž výrazný podíl na založení Okresní hospodářské záložny (1882) a na výstavbě Okresního domu (Wilsonova ulice). Zásluhy J. Hlaváčka o rozvoj Slaného uznávali již jeho současníci, a tak byl jmenován čestným slánským občanem. Dne 26.3. 1930 bylo na schůzi slánské městské rady rozhodnuto nazvat prostranství mezi tehdejším chorobincem, sirotčincem a Zimní hospodářskou školou na počest někdejšího slánského purkmistra a dlouholetého okresního starosty Hlaváčkovým jménem.

KLÁŠTER NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE ŘÁDU BOSÝCH KARMELITÁNŮ V SLANÉM
Původně františkánský, nyní karmelitánský klášter v Slaném patřil při svém založení roku 1655 mezi jeden z rekatolizačních kroků učiněný Bernardem Ignácem z Martinic po třicetileté válce. Kostel sám vznikl již v letech 1581 – 1602. Obnova kostela a výstavby kláštera proběhla v letech 1655 – 1670. Požár roku 1665 si vynutil přestavbu, kterou pravděpodobně vedl italský architekt Giovanni Domenico Orsi. Tehdy kostel dostal dnešní prosvětlenou barokní podobu, boční polokruhové kaple a kopulovitou klenbu. Loretánská kaple se sochou černé Matky Boží představuje střed a srdce chrámu. Kapli dal do středu vestavět hrabě Martinic po návratu z pouti do italského Loreta roku 1657. Konvent kláštera je obýván řádem Bosých karmelitánů, kteří ve Slaném působí od roku 1993 a postupně prochází celkovou rekonstrukcí.
Podél hřbitovní zdi pokračujeme až ke sloupu vinařů a rybářů.

SLOUP VINAŘŮ A RYBÁŘŮ
Původní sloup stál již za doby Karla IV., jiné prameny ho datují až do 16. stol.. Umístěn byl původně pod kostelíkem sv. Václava v Ovčárech, poté přemístěn nad hřbitov. Stávající kopii zhotovil akademický sochař Václav Nejtek roku 1943. Zbytky původního sloupu byly převezeny do Vlastivědného muzea, ale také použity na stavbu silnice do Velvar.

KOSTEL SV. VÁCLAVA V OVČÁRECH
Kostel byl založen pravděpodobně v předhusitské době. První písemná zmínka je z roku 1465. Kostel má polygonální kněžiště, od jehož osy je zjevně odkloněna vlastní loď. To může být kromě technických příčin dáno i symbolikou Kristovy skloněné hlavy na kříži. Opraven do současné podoby a znovu vysvěcen byl v roce 2004.

SLÁNSKÉ LÁZNĚ
V 19. stol. na místě dnešní hasičské zbrojnice stávaly lázně. Byly vybudovány z podnětu c. a k. krajského úřadu ve Slaném a tehdejšího purkmistra Scharfa. Obyvatelé si od nich slibovali díky přítomnosti dvou studní pod Slánskou horou také léčivé účinky zdejší z pověstí známé „zázračné“ minerální vody. Lázně byly dokončeny v roce 1843. Na stavbu byl použit také materiál ze zbořené Pražské brány (stržena 1841). Záhy se bohužel ukázalo, že lokalita byla zvolena nevhodně. Nebylo možné přistavovat další lázeňské budovy ani park, a navíc slánská voda nebyla léčivá tak, jak se původně domnívali. Provoz lázní se nerentoval. K definitivnímu zrušení lázní došlo v roce 1938, kdy byl celý objekt darován Sboru dobrovolných hasičů. Ti budovu zbourali a postavili novou hasičskou zbrojnici. Po lázních zůstal jen název ulice – Lázeňská.

SLÁNSKÁ HORA A SLANÝ PRAMEN
Tento kamenný masív vulkanického původu udává ráz celé krajině. Slánská hora je chráněnou přírodní památkou s naučnou stezkou a nově založeným lesoparkem. Slaný pramen, který na úpatí hory vyvěral, dal zřejmě i jméno pozdějšímu městu. Vzhledem k výhodné poloze uprostřed úrodné krajiny, ale i z ochranných důvodů, byla Slánská hora vyhledávána pravěkými obyvateli naší země. Později pod Slánskou horou vznikla osada, kterou dokládají dvě listiny Přemysla Otakara II. z roku 1262 a 1271.
K samotnému prameni se váže pověst o objevení knížetem Nezamyslem a jeho družinou. Slánská hora (330 m n.m.) je třetihorní vyvřelina sopečného původu, naposledy aktivní roku 1726. Lokalita byla 1. února 1998 uznána chráněnou přírodní památkou a nabízí pěkný výhled na celé město. Tři kříže na vrchol Slánské hory nechal umístit hrabě Martinic jako symbol dovršení svých rekatolizačních snah.

PALABA
Známa slánská „baterka“ byla v porovnání s ostatními průmyslovými závody ve městě jednou z nejmladších a bylo možné ji přirovnat k Baťovým zlínským závodům. Zakladatelem závodu byl Jaroslav J. Pála, který uvedl moderní průmyslový podnik do provozu počátkem října 1925. Nárůst výroby předstihl předchozí očekávání. Již následujícího roku bylo nutné přikročit k dalšímu rozšíření závodu, který dále nesl označení PALABA Slaný a jenž zaměstnával až 800 zaměstnanců. Po znárodnění v roce 1946 nesl závod nový název Bateria.
Před železničním přejezdem vlevo vidíme budovu starých slánských jatek.

PLOCHÁ DRÁHA
Cestou k městu míjíme po pravé straně plochodrážní stadión. – Dne 1.12.1922 byl založen MOTO Club Slaný. Myšlenka vybudovat plochodrážní stadion městě vznikla na přelomu let 1948 -1949. Historie závodů na ploché dráze se zde začala psát 13.8.1950. Slánští činovníci byli vždy progresivní, důkazem byl rok 1954, kdy zde bylo instalováno elektrické osvětlení a 26.5. se uskutečnil první závod za umělého světlana území tehdejšího Československa. Stavba tribuny začala v roce 1984 a dokončena byla v roce 1988.

REKULTIVACE SKLÁDKY
V prosinci 2003 byla ukončena rok trvající rekultivace bývalé skládky komunálního odpadu města. V historii města nenajdeme rozsahem zemních prací srovnatelně rozsáhlou akci. Na památku byl na místě postaven skoro šestitunový balvan z mrákotínské žuly.

BOŽÍ HROB
Cestou mezi zahrádkami dojdeme ke křížku a lesní cestou se po mírném stoupání dostaneme až ke kapli. Kaple Božího hrobu stojí na vyvýšenině v jižní části města. Po svém návratu z Jeruzaléma roku 1665 ji nechal postavit hrabě Bernard Ignác z Martinic. Originální kaple dodnes stojí v Jeruzalémě a je vtěsnána do zástavby uprostřed města. O tom, že od nepaměti byla cílem poutníků, vypovídají nejen staré záznamy z jejich cest, ale i drobné umělecké předměty. S vyobrazením Božího hrobu se setkáváme na reliéfech, na destičkách ze slonoviny nebo na výzdobě ampulí, ve kterých si poutníci přinášeli ze Svaté země domů posvěcené oleje, víno a vodu. Vlastní architektura prodělala řadu změn, několikrát byla téměř zničena a nato podstatně upravována. Známá je rytina Erharda Reuwicha z roku 1483, zachycující kapli v raně středověké podobě, ve které se zachovala až do požáru roku 1808, kdy byla stržena a nově vystavena. Kapli v Slaném tvoří polygonální jádro a její průčelí člení slepá arkáda nesená sloupy. Nad vlastní částí je vztyčen altánek polygonálního půdorysu se zvonovitou střechou. Když vstoupíme dovnitř, octneme se v tzv. andělské kapli, na jejíž podlaze je kvádr symbolizující odvalený kámen před Kristovým hrobem. Následuje vchod do vlastní hrobky, kde se na severní straně nalézá plotna, na které spočívalo Kristovo tělo.
Uvádí se, že je to nejstarší stavba svého druhu v Čechách.

PŘÁDELNA BAVLNY – HONORÉ DE LISERA
Původní přádelna bavlněné příze v Ouvalově ulici byla zničena roku 1900 požárem a baron de Lieser postavil roku 1903 novou moderní přádelnu v Kvíčku. V roce 1914 ji koupila společnost Ferdinand Přibyl a synové. Po znárodnění se továrna stala součástí n. p. Benar.

LOKALITA NA VYHLÍDCE
Archeologická činnost byla na Slánsku v posledních letech velice čilá. Výzkumy probíhaly mimo jiné i v lokalitě Na Vyhlídce (dříve Na Vejrovně). Nálezy se datují z období 5 000 let před Kristem.

VELKÝ SLÁNSKÝ RYBNÍK
Koncem 15. stol. byly ve Slaném a jeho nejbližším okolí desítky rozsáhlých rybníků. Cech rybářský byl pak ve městě vedle cechu vinařského jedním z nejbohatších. Výlovy bývaly událostí přitahující lidi z širokého okolí. Ryby, zvláště kapři a štiky se často ocitaly až na královské tabuli. První ránu rybníkům zasadila třicetiletá válka. Tehdy jich vzalo mnoho za své - nebylo sil, ani peněz na udržování hrází a voda začala zaplavovat úrodnou půdu. Další ránu pak zasadil rybníkům hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, který rušil další. Během 240 let zanikla sláva slánských rybníkářů úplně. Celkem bylo zrušeno 97 rozsáhlých rybníků. V okolí Slaného není tekoucích vod, kromě několika malých potoků, ve kterých nejsou ryby. Sportovní rybáři jezdili na řeky - Ohři, Berounku, Vltavu či Labe, jenž ovšem byly daleko. Proto se v roce 1937 na podnět Jindřicha Skorkovského sešlo několik rybářů, kteří se dohodli, že založí ve Slaném Rybářský kroužek. V roce 1951 byl mezi obcí Studeněves a Slaným vybudován Velký slánský rybník zvaný "Přehrada", později "Novas", který sloužil jako retenční nádrž pro město Slaný. Jelikož hráz rybníka propouštěla, musela být několikrát opravována a rybník byl osazován rybami až od roku 1954. Oficiálně byl slánský rybník předán do užívání až v roce 1956.

VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA
Nachází na jihozápadním okraji města Slaného.
V roce 1978 byla uvedena do provozu krytá zimní hala. Můžete zde také najít fotbalové hřiště, krytou plaveckou halu. V prostorách zimního stadionu se nachází ledová plocha. Severní tribuna pod sebou skrývá velkou tělocvičnu zařízenou pro míčové hry. Dále je zde squash a dvě dráhy na bowling. Ve fitnescentru probíhají cvičení všech forem aerobiku. K popularitě stadionu přispělo hlavně pořádání akcí s mezinárodní účastí. Do této kategorie můžeme zařadit každoroční hokejovou školu pana Tomáše Kapusty - bývalého internacionála a dlouholetého extraligového hráče, který několik let působil v Kanadě, USA, Finsku a Švédsku a také podobně zaměřenou hokejovou školu Jaromíra Jágra.

nahoru ↑ tisk
© MěÚ Slaný 2007, RSS, Prohlášení o přístupnosti, Kontakty, Napište nám, Webmaster: Tomáš Salaba
Městský úřad Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, ústředna: 312 511 111, fax: 312 522 771
Stránky vytvořil: Jaroslav Cvrček - Acheta.com, hosting: ČESKÝ WEBHOSTING s.r.o.